Muzeum a knihovna prezidenta Abdullaha Güla

11. 12. 2023 - | Stáhnout článek v PDF

Dvě budovy, které byly součástí textilní továrny Sümerbank, byly zrekonstruovány a slouží nyní jako muzeum a knihovna. Důležitou roli při jejich návrhu hrál respekt k původní architektuře.

Architektonickým záměrem bylo vytvořit soudržný architektonický celek starého a nového

Textilní továrna Sümerbank v tureckém městě Kayseri byla postavena v letech 1933 až 1935 podle návrhu ruského architekta Ivana Nikolajeva. Je jedním ze symbolů industrializace a modernizace v republikánském období v Turecku, kdy přibližně po dobu 10 let od založení republiky 29. října 1923 probíhal v zemi soustavný proces sekulární westernizace prostřednictvím reforem prvního prezidenta Mustafy Kemala Atatürka.

Po uzavření v roce 1999 získal průmyslový komplex, obsahující unikátní příklady ruské konstruktivistické architektury, status památky a v roce 2012 se stal součástí kampusu nově založené univerzity AGU. V témže roce byl architekt Emre Arolat z architektonického studia EAA (Emre Arolat Architecture) vyzván prezidentem Abdullahem Gülem, aby vypracoval architektonický návrh a strategii nového využití celého komplexu. V roce 2013 bylo rozhodnuto o regeneraci dvou budov v areálu – elektrárny a parní elektrárny – na prezidentské muzeum a knihovnu.

Přestože byly budovy dlouhá léta zanedbávány a chátraly, pyšnily se velkorysými prostory a zároveň si zachovaly část autentické patiny. Obecný přístup rekonstrukce spočíval v zachování veškeré původní hmoty. Strategie architektů nespočívala ve zdůraznění kontrastu mezi částmi, které patří do různých epoch, ale spíše ve vytvoření soudržného architektonického celku. Velké úsilí proto bylo věnováno zachování stávajících prvků a zároveň nalezení způsobu optimálního využití budovy při současném splnění nezbytných bezpečnostních předpisů. Zásada zachování budov v co nejvyšší možné míře se promítla i do výběru materiálů.

Interiéry elektrárny byly uspořádány tak, aby vyhovovaly novému využití jako muzea a současně aby návštěvníci mohli zažít původní atmosféru budovy. Pod několika vrstvami obložení byly např. nalezeny původní popelové jámy, které sloužily k ukládání popela z parních strojů a které byly ponechány viditelné, aby se staly významnou součástí expozice.

Parní elektrárna byla zrekonstruo­vána na moderní informační centrum s knihovnou a archivem, které jsou v úzkém vztahu k muzeu. V hlavní hale je umístěna elegantní třípodlažní konstrukce knihovny, která tvarově i prostorově doplňuje původní inte­riér. Podobně jako byly v elektrárně zachovány popelové jámy, zde byla zachována původní betonová sila, které nyní v relaxačních čítárnách zdůrazňují objem prostoru.

Návrh expozice, který byl veden využitím polointimních prostor k vytvoření tematické cesty návštěvníka, se inspiroval prvky tureckých tradic a kultury a současně respektoval přirozené vlastnosti budovy, jako jsou její objem a konstrukce, a samozřejmě přirozené světlo.

Muzeum a knihovna prezidenta Abdullaha Güla, dokončené v roce 2016, jsou příkladem zdařilé konverze chátrajících industruálních budov na moderní prostory určené pro vzdělávání.

 

Acknowledgements Emre Arolat Architecture

Autor

ABDULLAH GÜL PRESIDENTIAL MUSEUM AND LIBRARY

Two buildings that were part of the Sumerbank textile factory have been renovated and now serve as a museum and library. Respect to the original architecture played an important role in their design.


Související články

4/2022 Sanace a rekonstrukce | 10. 12. 2022 | Téma, Sanace a rekonstrukce

Konverze Zengerovy trafostanice na Kunsthalle Praha

V poslední době se nestává tak často, aby byla velká historická budova v centru hlavního města nově otevřena veřejnosti. To je případ nové galerie umění s názvem Kunsthalle Praha, jež vznikla z bývalé Zengerovy trafostanice. V článku je přiblížena konverze, jež si kladla za cí...
4/2022 Sanace a rekonstrukce | 10. 12. 2022 | Téma, Sanace a rekonstrukce

Přestavba menzy 17. listopadu pro Fakultu humanitních studií UK v Praze

V článku je stručně představena přestavba menzy na sídlo Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Návrh zachoval vnější tvar a proporce původního objektu z 80. let minulého století, zásadním zásahem však bylo vytvoření velkorysého centrálního prostoru dvorany – společens...
2/2022 Architektura | 10. 6. 2022 | Spektrum

Beton jako materiál poválečného a současného umění ve veřejném prostoru

Na vybraných příkladech se článek snaží nastínit vývoj v používání betonu pro sochy umístěné ve veřejném prostoru. Text se věnuje vývoji technologií uplatněných při tvorbě betonových objektů od prostého vylévání betonu do formy přes prefabrikaci až po dnešní sofistikovanější r...