Mateřská škola Dolní Břežany

Školní rok 2020/2021 přivítali žáci mateřské školy v lokalitě K Hradišťátku v Dolních Břežanech v nové budově.

Jednopodlažní objekt mateřské školy je určen pro tři třídy, tj. pro 3× 28 dětí. Jeho herní prostory a venkovní terasy jsou orientovány směrem k jihozápadu.

Hmota objektu se skládá ze základního kvádru, v němž jsou provozní místnosti a zázemí dětí a vychovatelek, a třech „prstů“, ve kterých se nacházejí herní a pobytové místnosti. Tato diverzifikace provozů v půdorysném schématu je v hmotovém řešení podpořena stoupající hmotou heren směrem do zahrady, s kterou jsou propojeny velkými prosklenými stěnami.

Prosklené stěny umožňují přímý výstup z heren na vnější terasy, do zahrady a k dětským hřištím a jsou zapuštěny do tubusů tak, že vznikl krytý přechod mezi interiérovou a exteriérovou částí.

Stínění prosklených stěn v době přímého slunečního svitu je řešeno pomocí vnějších žaluzií osazených na rozhraní stěny a terasy, jejichž spuštěním je možno také výhodně stmívat prostor heren v době poledního klidu dětí. Do bočních stěn denních místností dětí jsou hravou formou osazena kruhová okna imitující letící bubliny. Zvolený princip osazení bočních otvorů omezuje možnost průhledu do vnitřních prostorů heren mezi sebou. Pro získání dostatečného a především rovnoměrného osvětlení prostoru heren v zadní části a prostoru zázemí v hloubce traktu budovy jsou do konstrukce střechy vloženy světlovody.

Vnější fasádu objektu tvoří obklad z cementovláknitých desek v nepravidelném rastru. Obklad je na barevných stěnách orientovaných do zahrady v místech konce tubusů řešen jako dvojitá fasáda, skrývající úložné prostory pro hračky, sportovní náčiní a další pomůcky používané při hře dětí, příp. úložné prostory pro nezbytné prostředky pro údržbu objektu a zahrady.

Zvětšená tloušťka obvodové konstrukce je zároveň využita pro různou hloubku osazení kruhových oken vůči ploše fasády, čímž vznikají jakési válcové prostory přístupné dětem jak ze strany zahrady, tak z prostoru heren.

Rozšířená stěna heren je vytvořena ze standardní konstrukce obvodové stěny, ke které je ze strany interiéru přisazen truhlářský prvek – skrytý vestavěný úložný systém s policemi, jehož pohledovou část tvoří interiérový obklad. Tento obklad je v určitých částech možno otevírat jako vestavěné skříně.

Objekt má hlavní vstup z obytné zóny na východní straně. Ze zádveří je přístupná společná chodba, která je páteří objektu a propojuje jednotlivé pobytové prostory dětí s vlastním zázemím. Vedle zádveří je umístěno bezbariérové WC.

Každá třída je vybavena samostatným zázemím dětí – šatnou, umývárnou a WC – a technickým zázemím – skladem lůžkovin a skladem s WC pro pedagogický personál. Orientace herních a pobytových prostor směrem k jihu a jihozápadu zajišťuje požadované osvětlení a oslunění těchto ploch. Stejně tak umístění venkovních ploch pro pobyt dětí mimo budovu školky na jižní a západní straně budovy zaručuje dostatečné denní působení slunečních paprsků.

Ze společné chodby je severním směrem přístupná i samostatná zóna – pedagogické zázemí ředitele školy a vychovatelek, včetně místnosti pro zájmovou činnost se skladem. Od vstupu směrem na jih je za bezbariérovým WC z chodby přístupná technická místnost, dva skladovací prostory a sociální zázemí pedagogů – šatna se sprchou a samostatně přístupné WC.

Stravování dětí se předpokládá v rámci školky z dovážených či upravovaných jídel. Pro tento účel jsou vymezeny dvě přípravny jídel, přičemž jedna z přípraven je společná pro dvě oddělení školky a jedna je navržena jako samostatná, aby v budoucnu bylo případně možné provoz školky rozdělit. Obě přípravny mají přímý výdej do jednotlivých tříd.

Vlastní objekt školky je obklopen zahradou s dětskou běžeckou dráhou a herními prvky, jejímž autorem je zahradní architekt Zdeněk Sendler. V případě pobytu na zahradě mohou děti použít i dvě venkovní WC. Celý areál mateřské školky je půdorysně vymezen a ohraničen oplocením.

Objekt je založen na základových pasech šířky 800 mm a hloubky minimálně 1 000 mm. Na podkladním betonu tloušťky 100 mm je provedena železobetonová deska tloušťky 250 mm. Do desky jsou vetknuty železobetonové stěny o shodné tloušťce, které nesou železobetonovou stropní konstrukci.

Ve stěnách je mimo klasické otvory provedeno téměř 90 otvorů pro kulatá okna o sedmi velikostech průměru od 880 mm až po 1 780 mm. Umístění oken vzhledem k jejich rozptýlení v rámci stěn určil geodet podle výkresu stěn. Pro četnost oken a jejich vzájemnou blízkost musel být do stěn použit samozhutnitelný beton.

Stropní konstrukci tvoří železobetonové trámečkové stropy s osovou vzdáleností trámečků 1 m a celkovou výškou 400 mm (výška trámečků je 300 mm, tloušťka železobetonové desky je 100 mm). Střecha v prostoru heren stoupá směrem k portálům. Tam na železobetonovou konstrukci navazuje zavěšená dřevěná konstrukce otvírající se od prosklených stěn jak vzhůru, tak do stran směrem do zahrady. Bednění stropu tak bylo třeba provést ve sklonu v úrovni pod trámy: na desce byly osazeny „bedničky“ se svislými stěnami a víkem dle sklonu stropu. Po odbednění byl tento vizuálně zajímavý strop skryt akustickým podhledem.

Přisvětlení místností je řešeno světlovody Ø 600 a 800 mm umístěnými do stropní konstrukce. Střecha objektu je plochá, v části učeben se spádem 8 až 12° řešená jako extenzivní zelená.

Vzhledem k tomu, že kulatá okna, která jsou převažujícími okenními výplněmi, nejsou otevíravá, je větrání objektu řešeno jako nucené pomocí tří rekuperačních jednotek.

Objekt je opláštěný provětrávanou fasádou, kterou tvoří desky Cembrit na základní ploše v šedých odstínech a desky Fundermax na portálech a u vstupu v barvě červené, žluté, oranžové a zelené, korespondující s barevným řešením interiéru a klempířských výrobků. Výrobní výkresy pro opláštění byly vytvořeny na základě naskenování stěn včetně osazených oken a boxů pro screenové rolety, které jsou ukryty ve fasádě. Stejně vznikl i podklad pro výrobu skříní, které v učebnách zabírají plochu celé stěny. Klasickými měřicími postupy by vytvoření podkladu pro výkres členění fasádních desek a výrobní výkresy nábytkových stěn zabralo podstatně větší dobu, navíc s velmi nejistým výsledkem.

I přesto se jako největší problém ukázalo navazování jednotlivých profesí a konstrukčních prvků, které mají odlišnou rozměrovou toleranci. Ve fasádním plášti, který je tvořen deskami s navazujícími spárami a liniemi, které nelze zaoblit nebo přerušit, lze těžko skrýt případnou tvarovou nepřesnost nosné konstrukce.

Součástí realizovaného projektu byla i rozsáhlá infrastruktura tvořící samostatnou ulici včetně parkoviště.

Nosná konstrukce budovy je monolitický skelet doplněný vyzdívkami. Pro realizaci stěn bylo nasazeno rámové stěnové bednění Framax s kompozitní bednicí deskou Xlife, stropní konstrukce a průvlaky byly obedněny pomocí stropního nosníkového bednění Dokaflex s třívrstvou bednicí deskou Doka 3‑So vynesenou na nosníky H20 a podpěry Eurex.

Kruhová okna a světlíky byly realizovány pomocí zvláštních bednicích forem vyrobených přímo pro potřeby projektu. Kruhových forem bylo připraveno sedmnáct o osmi různých průměrech a nakonec daly vzniknout více než 80 oknům ve stěnách a šestadvaceti světlíkům ve stropech. Formy byly vyrobeny v dílně Doka v pražských Čakovicích z latí a bednicí desky Dokaplex s nepřilnavým povrchem tvořeným fenolitickou pryskyřicí. Stabilita a tvar forem byly zajištěny vyztužením překližkovými ramenáty a komponenty bednicích nosníků H20. V rámci vlastní betonáže byly připravené kruhové formy dle potřeby vmontovány do jednostranně zabedněné stěny (příp. stropu), následně zakryty druhou stranou bednění a i do této upevněny. Bednění, zejména kruhové formy, musely být poctivě ošetřeny odbedňovacím prostředkem, aby je bylo možné z hotového betonu snadno vyjmout a použít pro další betonáž.

Zvláštní bednění je většinou vyráběno jako kompletní bednicí celek pro jednotlivé záběry, v tomto případě ale postačilo kruhové prvky vmontovat do standardního stěnového rámového bednění Framax Xlife. Vzhledem k tomu že se jednalo pouze o atypické otvory a nikoliv celé plochy, nebylo třeba vytvářet kompletně nové bednicí formy, jak tomu často bývá u projektů s neobvyklými architektonickými návrhy, kde často hraje prim i pohledový beton. Na ten v rámci této stavby bohužel nedošlo vzhledem k tomu, že povrchy monolitické konstrukce jsou upravené stěrkou a malbou či opatřeny obvodovým pláštěm.

„Těší mne, že jsme při výběru návrhu vsadili na neotřelost a odvážnější pojetí. Líbí se mi jedinečný design, prostorné herny, zelená střecha, velkorysé úložné prostory vně i uvnitř objektu a také praktické drobnosti jako venkovní toalety dětí, WC pro rodiče, dlouhá dráha pro odrážedla. Zajímavá je také bohatě osázená zahrada,“ komentoval na slavnostním otevření 1. září Věslav Michalik, starosta obce Dolní Břežany, novou budovu školky.

Železobetonový monolitický skelet mateřské školy, který je skryt pod obkladem z cementovláknitých desek, je výjimečný více než 80 kruhovými otvory o průměru 880 až 1 780 mm. V článku je popsáno architektonické a konstrukční řešení objektu včetně použitého bednění.