Společenské centrum Sedlčany

Společenské centrum se nachází v těsné blízkosti historického centra středočeských Sedlčan. Tvoří jej soubor dvou staveb – bytového domu a modlitebny – vytvářejících přirozený přechodník mezi historickou blokovou strukturou města a rozvolněnou zástavbou. Bytový dům zakončuje linii uliční čáry a vytváří nárožní objekt. Mírně ustoupená solitérní budova modlitebny je pootočena svým těžištěm směrem k centru města a zároveň uzavírá nový městský park.

Při návrhu byly použity dva rozdílné přístupy.

Tradičněji pojatý bytový dům je svým výrazem a kompozicí podřízen objektu modlitebny a kvalitně ji doplňuje. Pojednán je jako jednoduchá, až strohá forma, která se k výraznému tvaru modlitebny odkazuje sešikmenou rovinou v zadním partu. Přízemní část slouží jako společenské centrum a další dvě nadzemní podlaží jsou určena k bydlení. Nachází se zde čtyři bytové jednotky, z nichž jedna je uzpůsobena pro bezbariérové bydlení pro osoby s omezenou schopností pohybu.

Solitérní stavba modlitebny je pojata značně expresivněji. V jejím tvaru se snoubí krystalická forma a organický tvar křivky. Ze základního objemu byly postupně „odřezány“ lodžie, parter a od vnitrobloku roh, od přilehlé rostlé zástavby se pak hmotově odklání. Základní kompozici tvoří systém dvou rovnoběžných svislých podélných stěn v kombinaci se šikmými příčnými stěnami a šikmou střechou ve třech základních sklonech. Hlavní ceremoniální vstup má tvar obloukové křivky, jež vytváří kompozici s protisměrnou křivkou bočního okna. Ostatní prosklené plochy jsou rovinné.

„Kompozice budovy modlitebny je založena na třech základních principech: 

Linie představující pevnou krystalickou podstatu světa, hmotu. 

Křivka jako měkký organický prvek, život. 

A směr vzhůru k nebi, vyjadřující duchovní rozměr bytí.“

autoři z architektonického ateliéru A8000

Prostorová tuhost modlitebny je zajištěna soustavou železobetonových monolitických desek a stěn vzájemně provázaných výztuží. Tato soustava dohromady vytváří tuhý celek, který spolehlivě přenese vodorovné zatížení od větru do základových konstrukcí.

Objekt je podsklepen a založen na základových pasech, nosnou konstrukci celé modlitebny tvoří monolitická železobetonová skořepina o objemu cca 78 m³ zateplená izolací na bázi PIR, s výplňovým zdivem z keramických tvárnic. Fasádu tvoří provětrávaný systém, přičemž vnější vrstva je tvořena hliníkovým tahokovem na speciálním nosném roštu o celkové ploše 620 m², pod kterým je položena barevně výrazná – červená – hydroizolační fólie. Obě vrstvy spolu vytvářejí barevný efekt, který není jasně definován a je závislý na intenzitě a směru slunečního světla. Vnímání barevnosti je rovněž ovlivněno tím, jak daleko je člověk od modlitebny vzdálen. V její blízkosti vnímáme více červenou barvu a naopak, když se vzdalujeme, převládá barva stříbrná.

Objekt je prosvětlen jak ve stěnovém plášti, tak ve střeše. Podlahu v hlavním sále tvoří epoxidová stěrka, v ostatních místnostech jsou podlahy dřevěné. Součástí objektu je osobní výtah o nosnosti 630 kg, který umožňuje bezbariérový pohyb osob mezi všemi podlažími včetně podzemního. Vytápění je řešeno pomocí dvou plynových kotlů o výkonu 2× 25 kW. Výměnu vzduchu a klimatizaci prostor zajišťuje VZT s kapacitou 3 500 m³/​​h, která je umístěna v podzemní části objektu. Venkovní zpevněné plochy o výměře cca 770 m² jsou provedeny ze žulových kostek kladených do štěrkového lože.

Část projektové dokumentace byla zpracována pomocí metody BIM. Tento způsob je z hlediska projekce sice časově náročnější, ale přináší efektivnější přípravu podkladů pro realizaci staveb. Zlepšila se komunikace, ať již se stavbou, se subdodavateli nebo s investorem o jeho představě. Stavební společnost má lepší přehled o číslech, objemech, plochách, cenách a postupným zapracováním je nastavena přehlednost i ve výkazech a výměrách.

Výhody tohoto způsobu projektování jsou zřejmé: efektivnější projektování, přehlednější údaje a lepší komunikace se zapojenými subjekty.

Interiérovou dominantou, resp. srdcem celé modlitebny je křtitelnice pro křest ponořením od sochařky Jaroslavy

Kadlecové, nad níž graduje strop hlavního sálu. V levé části sálu se nachází boční kaple pro intimnější liturgii. Naopak velkoryse pojednaný ceremoniální vstup v zadní části hlavního sálu vyjadřuje otevřenost prostoru. Atmosféra modlitebny je umocněna zvolenými materiály. Kombinace bílých ploch podlahy, stěn a stropu se světlým dřevem interiéru je v příkrém kontrastu s vnějším vzhledem. Dobrá akustika hlavního sálu je zajištěna dřevěným obkladem, který v sobě ukrývá několik vrstev pohlcujících zvukové vlny. Pod akustickým obkladem jsou umístěny technologie vzduchotechniky a chlazení.

Z hlediska monolitických prací stojí za zmínku v první řadě bednění. Už samotný fakt, že se projektovalo na míru a mnoho bednicích dílu bylo vyrobeno pro jediný účel – vytvořit tesařskou konstrukci pro realizaci nakloněných stěnových nosníků. Každý bednicí díl měl své číslo a předem určenou pozici ve složité skládance. Díly byly přiváženy na stavbu postupně dle předem přesně vytvořeného harmonogramu tak, aby se daly vyskládat do složitých tvarů od základu až po strop. Podpůrnou konstrukci pro takto složitý typ bednění tvořily 3D věžové stojiny. Při betonáži byla pro dopravování betonu na místo určení použita čerpadla a bádie.

Celý proces byl předem důkladně naplánován tak, aby proběhl bez nejmenších zádrhelů, a i přesto bylo téměř každý den nezbytné mnoho a mno­ho drobných detailů a návazností vyřešit operativně přímo na stavbě.

Stavba společenského centra Sedlčany získala Cenu za realizaci veřejného prostoru a Cenu veřejnosti v soutěži Stavba roku Středočeského kraje 2020. Z celkového počtu 28 724 hlasujících pro ni hlasovalo 14 642 lidí. Nominace byla udělena za komplexnost celého řešení a nápaditost autora, který velmi dobře zná prostředí a dokázal interpretovat hlavní poslání a myšlenkovou orientaci uživatelů. Urbanistické ztvárnění místa v Sedlčanech znamenitě řeší při malých hmotách budov dané komorní prostředí.

Společenské centrum zároveň získalo hlavní cenu v soutěži Stavba roku Moravskoslezského kraje 2019 (v kategorii Stavby realizované mimo území MSK) a také celorepublikové ocenění Stavba roku 2020.