Ježíš přijímá kříž: II. zastavení křížové cesty města Židlochovice

Před třemi lety jsem byl osloven starostou Židlochovic Janem Vitulou a místostarostou Tomášem Šenkyříkem, zda bych pro město navrhl křížovou cestu. Návrh měl vycházet z respektu vůči tradici a zároveň měl reflektovat současný svět, ve kterém žijeme. Tuto nabídku jsem přijal, dokonce se mi o záměru v období covidu zdálo.

Křížová cesta v Židlochovicích je navržena do zdejší krajiny a její topografie, je landartem, stejně jako byly křížové cesty v baroku. Její zastavení jsou navržena od náměstí kolem fary, lesem na horizont a po něm dál.

Cesta je navržena v abstrahujícím provedení, které promlouvá současným jazykem. Ježíš je zde stylizován do nejdokonalejšího tvaru – koule. Mimochodem kruh je odjakživa symbolem věcí božských. Jednotlivá zastavení jsou pak navržena převážně jako kompozice tohoto symbolu Ježíše a kříže. První již instalované zastavení má téma Ježíš přijímá kříž (v ustálené posloupnosti křížové cesty je to zastavení s pořadovým číslem II). Koule je zde proto diagonálně propíchnutá křížem, čistý tvar betonové koule je zraňován ocelí kříže. To se ostatně projevilo i při technologickém postupu, v němž byl kontakt obou materiálů nejnáročnější částí. Mezi oběma předměty vzniká napětí. Celek je s lehkostí položen na trávu a dotýká se jí pouze ve dvou bodech. Zastavení bylo umístěno u vjezdu do fary.

Další zastavení mají obdobnou stylizaci, např. u prvního bude využit akustický reflektor a u posledního veliký plát plechu.

V rámci realizace prvního zastavení byla odzkoušeno, zda je zvolená technologie vyhovující a také to, jaké jsou finanční náklady na zhotovení.

Architekt Štěpán nás, jako firmu zabývající se monolitickými konstrukcemi netradičních tvarů, ohledně rea­lizace křížového zastavení oslovil v srpnu 2022. Pro nás tím začalo období zkoumání a vymýšlení postupů, jež bylo završeno vlastní realizací.

Nejprve bylo potřeba promyslet potřeby statiky. Podle zadání koule neměla vzbuzovat dojem, že si „jen tak leží v trávě“. Z tohoto požadavku vyplynula potřeba stabilního založení na železobetonovou patku s dostatečně pevným, ač téměř bodovým ukotvením koule. Dalším oříškem bylo, jak kouli na tento trn osadit. Zabývali jsme se možností zhotovit kouli jako prefabrikovaný prvek, nebo jako monolitickou konstrukci. Nakonec jsme, vzhledem k náročnosti terénu a složitosti kotvení kříže s koulí, zvolili variantu monolitickou.

Vytvořili jsme tedy čtyři soustředné polokoule z roxorů, které jsme potáhli rabicovým pletivem. První dvě polokoule jsme nasadili na trn ukotvený v základové patce, vzájemně řádně proarmovali a vybetonovali dno budoucí duté koule. Poté bylo potřeba trn prodloužit až k vrcholu koule, nasadit na něj další dvě polokoule a vše opět dostatečně propojit armaturou. 

Takto vytvořenou kouli o průměru 2 m jsme následně museli „rozpárat“ v místě, kde koulí prochází kříž velikosti 5 × 2 m. Ocelový kříž z profilů HEA 220 byl však pro přípravu moc těžký na manipulaci. Proto jsme vyrobili jeho dřevěnou kopii, se kterou jsme postupně zkoušeli definitívní umístění kříže procházejícího koulí. Poté, co architekt Štěpán odsouhlasil definitívní polohu, bylo nutné ocelový kříž řádně zafixovat pomocí podpor a armatury uvnitř koule a uložit jeho spodní část na samostatnou patku.

Následně už zbývalo kouli opět „uzavřít“ a vybetonovat. Kolegové postupně vlévali do mezery mezi soustřednými koulemi z armatury měkkou betonovou směs C30/37 s frakcí kameniva 8 – 16 mm. Neřešili jsme, jak velké množství betonu se dostane dovnitř koule, hlavní důraz jsme kladli na to, abychom vytvořili co nejčistší a nej­dokonalejší tvar koule. Finální povrch jsme nakonec opatřili vlastní suchou jemnou maltovou směsí s vlákny (poměr cementu a písku byl 2,5 : 1, směs obsahovala křemičitý písek frakce do 2 mm, mikrosiliku, superplastifikátor Sika a skleněná vlákna). Suchou směs jsme míchali na místě dle potřeby, přičemž jsme hrubý povrch postupně vyhlazovali stálým filcováním do co nejhladšího povrchu. Po vytvrdnutí této směsi jsme jen očistili šopováním ošetřený povrch kříže a opravili vlastní nátěry. Zahradníci města pak provedli terénní úpravy okolí a prostor kolem koule zatravnili.

Druhému zastavení křížové cesty požehnal pan farář společně se zástupci města po nedělní mši 18. září 2022.

Celé zastavení bylo v tomto případě ze 100 % finančně pokryto z dotace získané od Jihomoravského kraje. V současnosti se jedná o financování dalších zastavení.