Regionální centrála ČSOB v Hradci Králové

Podle návrhu ateliéru Projektil architekti dokončila ČSOB stavbu regionální centrály v Hradci Králové, která získala certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction a zařadila se tak mezi jednu z environmentálně nejšetrnějších budov v celé Evropě. Budova stojí u kongresového centra Aldis na levém břehu Labe poblíž centra města, má pět nadzemních a dvě podzemní podlaží. Při výstavbě vnitřních monolitických sloupů byla použita technologie grafického betonu, což je v podstatě světový unikát, neboť grafický beton se běžně používá v prefabrikaci.

 

Architekturu budovy definují výrazy: progresivní, dynamický, lehký a čistý, zároveň však stabilní a soudržný (foto: archiv ČSOB / Marie Šandová)
KlientČSOB
Generální projektant, architektPROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o.
Architektonický návrhRoman Brychta Architekti, s.r.o. / prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta
PROJEKTIL ARCHITEKTI s.r.o. / Ing. arch. Adam Halíř
SpolupráceIng. arch. Marek Sankot, MgA. Klára Táboříková, Ing. arch. Jan Karásek, Ing. arch. Ondřej Hart, Ing. arch. Thu Huong Phamová, MgA. Renata Horová
HIP, BIM, stavební řešeníKarlínblok s.r.o. / Ing. Petr Jileček, Ing. Michal Průcha, Ing. Roman Mráz
StatikaNĚMEC POLÁK, spol. s r.o. / Ing. Milan Polák, Ing. Juraj Cholvadt
Generální dodavatelSYNER, s.r.o.
Dodavatel spodní stavbyGEOSAN GROUP a.s.
Dodavatel betonuZAPA beton a.s.
Dodavatel papíru pro grafický betonGraphic Concrete Ltd., Finsko
Spolupráce na motivech grafického betonuLukáš Kijonka, Alexej Klyuykov
Soutěž2015
Projekt2016 – 2019
Realizace2019 – 2021

Urbanistické řešení

Urbanistická koncepce novostavby regionální centrály ČSOB v Hradci Králové (HHQ) vzešla z analýzy vztahu stavební parcely vůči městské zástavbě na nábřeží řeky Labe. Právě nábřežní pozice byla vyhodnocena jako hlavní deviza místa. V místě novostavby se kontakt řeky a města vzdaluje a za Labským mostem, jenž se nachází v těsném sousedství a za nímž jsou již pole, tato vazba končí. Velmi výrazná a důležitá je i alej podél řeky, která v těchto místech přechází z města do krajiny.

Budova HHQ na tento fakt reaguje a objekt svou formou uzavírá od města plynoucí proměnlivý prostor nábřeží. Objekt hledí zpět k městu, tvarováním hmoty budovy vytváří nástupní prostor k nové lávce, která je nyní ve výstavbě, a zároveň směrem k nábřeží. Mezi budovou a řekou je pak parter navržen jako kombinace udržovaných pobytových trávníků a extenzivních kvetoucích luk. Byl tak vytvořen kultivovaný prostor, který je atraktivní jak pro kolemjdoucí, tak pro samotné uživatele budovy.

Situace

Architektonické řešení

Kompozice tvarového řešení

Budova má výraznou půdorysnou stopu se dvěma venkovními a jedním vnitřním at­riem a svým tvarem reaguje na širší kontext. Vybrání objemu budovy v rozích napomáhá přiblížení hlavních vstupů do objektu k samému středu budovy.

Architektura budovy reflektuje hodnoty a společenskou odpovědnost stavebníka, které byly mj. ve vztahu k novostavbě definovány následujícími výrazy: progresivní, dynamický, lehký a čistý, zároveň však stabilní a soudržný. Velká míra prosklení zajišťuje prolnutí exteriéru s interiérem a deklaruje otevřenost a přátelský výraz. Zvýrazněním horizontálních linií římsami mezi jednotlivými patry je budova opticky snižována. Architektura je praktická a účelová, objem budovy je pevný a soudržný. Na všechny strany má dům stejný výraz, netvoří jej různé fasády.

Úspěšné zapojení budovy do stávajícího prostředí je podmíněno napojením parteru na okolí. Na jihozápadní straně, kde je orientován vstup pro pěší z Collinovy ulice, tak činí kavárna, která expanduje na piazzettu mezi budovou a nábřežím. Na severovýchodní piazzettu, která je na straně ke Gočárovu okruhu (ulici Pilnáčkově), přijíždějí návštěvníci či zaměstnanci, ať již autem, autobusem či na kole. Střecha objektu je navržena jako pobytová zahrada v kontextu krajiny a místa. Pobytové plochy jsou komponovány tak, aby nabídly výhled na centrum města nebo přes periferii do krajiny a na hřebeny Orlických hor či Krkonoš se Sněžkou.

Parter

Parter budovy je veřejně průchozí. Vstupní hala je zároveň budoucí pasáží, spojující křižovatkou pěších cest na předmostí stavěné lávky a budoucí zástavby rozvojového území severně od Gočárova okruhu. Střed vstupní haly je označen kruhovou recepcí, nad kterou se otvírá centrální vnitřní atrium přes všechna nadzemní podlaží. Kruhové atrium přivádí denní světlo do středu půdorysu a je přirozeným orientačním bodem ve všech nadzemních patrech. Ve vazbě na centrální společný prostor prostupují domem dvě vertikální jádra se schodišti, výtahy, hygienickým a technickým zázemím. Po obvodu vstupní haly jsou kromě vstupů do vlastní pobočky banky upořádány zasedací místnosti, vstup do jídelny, služební a servisní vstup. Veřejnou část parteru tvoří kavárna přístupná z piazzetty i vstupní haly, jež zajišťuje servis i přilehlému hnízdu zasedacích místností. Další pronajímatelné prostory jsou přístupné z vnějšku na východní straně. V severní části přízemí je situována již zmiňovaná veřejně přístupná jídelna, velíny objektu, kanceláře spisovny a podatelny.

Centrální kruhové atrium přivádí denní světlo do středu budovy a je přirozeným orientačním bodem ve všech nadzemních podlažích (foto: archiv PROJEKTIL ARCHITEKTI / BoysPlayNice)

Nadzemní patra

Patra kanceláří se rozvíjí od středního kruhového atria, kam jsou orientovány vý­stupy z vertikálních komunikací. Organizace půdorysu je založena na hierarchizaci pracovního prostředí. Z centrálního prostoru prochází zaměstnanci kolem zasedacích místností do jednotlivých kancelář­ských pracovišť, která jsou vždy prostorově rozdělena/​​odstíněna uzavřenou kanceláří, jednací míst­ností  nebo denní kuchyňkou. Všechna pracoviště jsou rozmístěna podél fasád či okolo čtvercových atrií tak, aby měla dostatek denního světla, příp. kontakt s okolím. Kromě páteřních vertikálních komunikací, probíhajících středem půdorysu, jsou v krajních pozicích dispozice umístěna transparentní schodiště, která propojují 2. až 4. NP.

V posledním ustoupeném patře orientovaném ke středovému kruhovému atriu a s přímou vazbou na střešní zahradu jsou do koncových pozic dispozice umístěny dvě místnosti. Jedna slouží jako plnohodnotná kuchyňka, s možností ohřevu jídla o víkendovém a nočním provozu, druhá je tělocvičnou. Do prstence okolo kruhového atria náleží také čtyři zasedací místnosti, které jsou vizuálně propojeny jak s atriem, tak se střešní zahradou. Významnou funkcí tohoto ustupujícího patra je propojení interiéru budovy s pobytovou zahradou na střeše. Celkový výraz střešní zahrady by měl po zapojení vegetace působit přírodním, vitálním dojmem. Fasáda ustupujícího patra obklopená zahradou je opatřena dřevěným obkladem.

Poslední ustoupené patro orientované ke středovému atriu má přímou vazbu na pobytovou střešní zahradu, fasáda v tomto patře je opatřena dřevěným obkladem (foto: archiv PROJEKTIL ARCHITEKTI / BoysPlayNice)

Podzemní patra

Vjezd do podzemních pater je jak pro automobily, tak v odděleném pruhu pro cyklisty zajištěn krytou rampou na východní straně budovy. Nejblíže k rampě je zásobovací dvůr se zázemím budovy včetně gastrozázemí a energocentra. Samotný vjezd do podzemního parkoviště je umožněn přes závory kolem místnosti ostrahy. V podzemních patrech jsou na konci dispozic umístěny strojovny a další technické místnosti. Z podzemního parkoviště se zaměstnanci a návštěvníci dostanou dvěma výtahy nebo po schodišti do vstupní haly a dále pak přes turnikety a výtahy do jednotlivých pater objektu. V 1. PP je umístěno také parkoviště pro kola a šatny pro cyklisty.

Interiér

Stavba sama o sobě je přirozeně silná, prostorově velkorysá, svobodná a otevřená. Interiér je proto podtržením, doplněním a někdy i zdůrazněním tohoto konceptu. Půdorys budovy je symetrický, a proto bylo společným cílem klienta a architekta zpřehlednit orientaci uživatelů zejména od středového atria, na které jsou navázány vertikální komunikace. V interiéru budovy je nápaditě užito přírodních materiálů a jejich odstínů. K intuitivní navigaci v symetrickém půdorysu budovy napomáhá použití rozdílného materiálu akustických obkladů, na jižní straně ze světlé březové dýhy a na severní z tmavé bukové. Podobně jemný výrazový rozdíl je použit i ve způsobu vybavení interiéru mobiliářem. Jde hlavně o nábytek pro alternativní pracoviště. V celém domě jsou rozmístěny stejné modely nábytku, avšak na každou světovou stranu je použito jiných odstínů. Prostory v budově, které jsou zrcadlově symetrické, tak získávají nezaměnitelný výraz. Pracovní prostředí pak doplňuje bohatá vnitřní zeleň. Budova ve svém interiéru nabízí různá prostředí pro individuální či kolektivní práci.

Beton je na stěnách u výtahů ponechán v pohledové kvalitě, na sloupy byla použita technologie grafického betonu (foto: archiv PROJEKTIL ARCHITEKTI / BoysPlayNice)

Informační systém

Nedílnou součástí interiéru budovy je informační systém, který má v budově dvě základní vrstvy. První (strategicky navigační) reaguje na potřeby transparentnosti komunikace v rámci budovy a má vytvářet intuitivní, ale zřejmou linii informací, která prochází celou budovou. Pro tuto vrstvu je podstatné písmo a piktogramy, které jsou navrženy speciálně pro HHQ. Svým charakterem reagují na architektonický záměr a mají evokovat spíše environmentálně lokální charakter budovy než modernistickou pragmatičnost.

Druhá vrstva (výtvarně estetická) tematicky přibližuje antropocenní příběh lokality. Výtvarně se projevuje zejména pomocí struktur pohledových betonů a snaží se graficky tematizovat geologické složení lokality. V jednotlivých patrech jsou vždy na severních stranách sloupů otištěny grafické zkratky jednotlivých geologických vrstev podloží stavebního pozemku. Písmo, piktogramy a ilustrace vznikaly v kooperaci s Alexem Klyuykovem.

Architektonické a technické řešení budovy z hlediska energetické náročnosti a udržitelnosti

Energetická náročnost budovy je dána architektonickým návrhem, fyzikálními vlastnostmi použitých stavebních materiálů a provozem. Budova je architektonicky řešena jako kompaktní celek s minimálním členěním. Tím je dosaženo velice dobrého poměru plochy obvodových konstrukcí ke kubatuře a k užitné ploše objektu. Procento prosklené svislé fasády v místnostech s trvalým pracovištěm pro kancelářskou práci je 65 % (vztaženo na světlou výšku míst­nosti). Vhodným rozmístěním otevíracích otvorů v obvodovém plášti a střeše budovy lze dosáhnout po většinu roku přirozeného větrání.

Všechny svislé prosklené plochy vnějších fasád i atrií jsou opatřeny vnějším stíněním s inteligentním řízením. V přízemí, kde je přímý přístup k fasádě z veřejného prostranství, je k vnějšímu stínění užito mar­kýz. Pod pultovým zasklením kruhového atria je instalováno vnitřní stínění. Mezi zasklením hlavního atria a stropem posledního nadzemního podlaží je akumulační prostor o průměrné výšce 2,7 m, který zajišťuje jímání a odvětrání teplého vzduchu a eliminuje riziko proudění ohřátého vzduchu do nejvýše situované kancelářské zóny. U zastřešení atrií je použito kvalitních skel.

Tepelné izolace obálky stavby jsou realizovány v souladu s doporučenými hodnotami dle ČSN. Objekt je vytápěn a chlazen tepelnými čerpadly. Jako zdroj energie slouží 107 energetických vrtů hlubokých až 200 m. Objekt není napojen na zdroj jiného energetického média kromě elektrické energie. Budova důsledně využívá přirozených zdrojů tepla a chladu a samozřejmě také teplo získané rekuperací z vnitřních zdrojů, což umožňuje dosáhnout mimořádně úsporného provozu. Část oken je vybavena elektromotorickým ovládáním, které zároveň umožňuje noční provětrávání budovy dle okamžitých klimatických podmínek a také předpokládaného vývoje teplot v dalších dnech.

Stavba a její okolí je odvodněno podle zásad hospodaření se srážkovými vodami, které kladou důraz na zachování přirozené bilance vody v území po jeho urbanizaci. Základními technickými nástroji jsou objekty retenčních zařízení podporujících výpar, vsakování a pomalý odtok srážkových vod. Jejich primárním účelem je eliminovat intenzitu odtoků srážkových vod ze zpevněných ploch při přívalových deštích, přispívat ke snížení kulminačních průtoků ve stokové síti a zmírňovat hydraulické a látkové zatížení vodního toku.

Střešní pláště jsou rea­lizovány jako střešní zahrady s intenzivní a extenzivní zelení se souvrstvími s reten­ční funkcí. Voda z veškeré střešní plochy je svedena vnitřní dešťovou kanalizací do akumulační nádrže dešťových vod, ze které je následně použita pro závlahu střešních vegetačních ploch v obdobích sucha. Sekundárním, ovšem neméně důležitým účinkem všech uvedených opatření je eliminace efektu tzv. heat island.

Budova ČSOB získala certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction a zařadila se tak mezi jednu z environmentálně nejšetrnějších budov v celé Evropě
(1 – převýšené zasklení atria s vnitřním stíněním – kumulace a odvod teplého použitého vzduchu, 2 – intenzivní pobytová zelená střecha, 3 – extenzivní zelená střecha – zelené střechy (2, 3) zpomalují odtok srážkových vod, eliminují efekt heat island a nadměrné tepelné zisky budovy, 4 – vnější žaluzie s TLT systémem – omezuje solární zisky, TLT systém transportuje oblohovou složku denního osvětlení při zastíněné poloze a omezuje tak nutnost užití umělého osvětlení, 5 – vrtné pole – primární okruh systému tepelných čerpadel země-voda, 6 – přívod čerstvého větracího vzduchu otevíravými okny nebo větracími štěrbinami, 7 – sání čerstvého větracího vzduchu na severní straně objektu, 8 – tepelně aktivovaná železobetonová stropní deska TABS (BKT, oBKT) – hlavní aktivní koncový prvek vytápění a chlazení, 9 – odvod použitého větracího vzduchu nuceného větrání, variantně dle podmínek koncovými prvky na potrubí nebo přes dutiny zdvojených podlah a předstěn, 10 – přívod čerstvého větracího vzduchu nuceného větrání potrubím v dutinách zdvojených podlah – vývody u fasády a mimo pracovní místa)

Konstrukční řešení stavby

Konstrukční systém objektu je monolitický železobetonový skelet doplněný o ztužující stěny jader a suterénní obvodové stěny. Konstrukce je řešena v základním modulu 8,1 × 8,1 m. Výjimku tvoří krajní moduly, které mají rozpon cca 9,3 m. Vodorovné konstrukce nadzemních i podzemních podlaží jsou podepřeny soustavou stěn komunikačních jader, obvodových stěn a soustavou sloupů.

Založení stavby je kombinované, plošné na základové desce doplněné o velkoprůměrové vrtané piloty pod vertikálními konstrukcemi. Základová deska a obvodové stěny suterénu jsou provedeny jako tzv. bílá vana, resp. jsou přímo vystaveny zemnímu prostředí a spodní vodě a jsou realizovány jako vodonepropustné.

Svislé nosné konstrukce jsou v převážné míře tvořeny železobetonovým monolitickým sloupovým systémem, doplněným o ztužující stěny jader a suterénní obvodo­vé stěny. Stropní konstrukce jsou bezprůvlakové, křížem armované železobetonové desky uložené na železobetonové sloupy a vnitřní jádra ze železobetonových stěn. Střešní deska nad 4. NP je s ohledem na zatížení nad sloupy doplněna o hlavice orientované nahoru do skladby střešního pláště. V konstrukci horní stavby jsou dva prosvětlovací světlíky čtvercového půdorysu v úrovni nad 2. NP a jeden kruhový v úrovni nad ustupujícím 5. NP. Konstrukce zastřešení světlíků je ocelová, kruhový světlík je tvořen svařovanými vazníky s vloženými vaznicemi a čtvercové světlíky mají spojitou vícelodní šedovou příhradovou konstrukci.

Samostatným oddilatovaným konstruk­čním prvkem je zastřešená vjezdová rampa pro vjezd do podzemí. Je tvořena podélnými opěrnými stěnami, jež jsou vzájemně spojeny základovou deskou založenou na pilotách. Ze stěn rampy jsou vykonzolovány železobetonové sloupy, na které je uloženo zastřešení tvořené železobetonovou monolitickou deskou. Boky zastřešení jsou ponechány volné, se zábradlím.

Požadavky na šetrnost k životnímu prostředí

Jedním ze tří hlavních aspektů zadání byla šetrnost k životnímu prostředí. V průběhu projektové i realizační fáze byl proto tomuto aspektu důsledně podřízen proces rozhodování od koncepčních úvah po schvalování jednotlivých materiálů použitých na stavbě, což se vyplatilo, neboť objekt HHQ získal certifikát LEED Platinum v komplexní kategorii New Construction.

Velká míra prosklení zajišťuje prolnutí exteriéru s interiérem a deklaruje otevřenost a přátelský výraz (foto: archiv PROJEKTIL ARCHITEKTI / BoysPlayNice)

Závěr

Nová budova v Hradci Králové splňuje nejpřísnější ekologické standardy a vyznačuje se mimořádnou ohleduplností k životnímu prostředí. „Naší snahou bylo koncipovat budovu jako nadčasovou, aby efektivně sloužila přinejmenším řadu desítek let bez nutnosti dalších stavebních úprav, nikoli primárně rea­gující na dočasné trendy.“ řekl při slavnostním otevření John Hollows, generální ředitel skupiny ČSOB.

Udržitelnost je součástí naší firemní DNA již dlouhou dobu. Jsem ráda, že se naší hradecké centrále podařilo získat certifikaci LEED Platinum v kategorii New Construction a zařadila se tak mezi jednu z environmentálně nejšetrnějších budov v celé Evropě. Toto ocenění je pro nás potvrzením, že zodpovědné chování k přírodě bereme stejně vážně jako atraktivní a inspirativní prostředí pro naše lidi a klienty. Při stavbě regionálního kampusu jsme uplatňovali nejpokročilejší dostupné technologie, aby budova byla šetrná k životnímu prostředí, splňovala podmínky přísné mezinárodní certifikace a aby dobře zapadla do okolního života v Hradci Králové,“ doplnila Marcela Suchánková, členka představenstva ČSOB odpovědná za lidské zdroje, IT a Operations. [1]

prof. Mgr. akad. arch. Roman Brychta

V roce 1995 absolvoval Školu architektury Emila Přikryla na Akademii výtvarných umění. Do roku 2002 spolupracoval s architektem V. Králíčkem a dalšími. V roce 2002 založil s kolegy společnost Projektil architekti. Od roku 2011 vede ateliér Architektura 4 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde byl v loňském roce jmenován profesorem. V roce 2020 založil vlastní ateliér Roman Brychta Architekti. Hlavní charakteristikou ateliéru je otevřenost k mezioborové spolupráci a vnímání architektury jako starosti o místo, ve kterém žijeme. Ve svých projektech nabízí otevřenou komunikaci, kde všichni účastníci procesu mají svoji kompetentní, a hlavně odpovědnou funkci. Roman Brychta je držitelem dvou Národních cen
za architekturu.

Ing. arch. Adam Halíř

Absolvent Fakulty architektury ČVUT v Praze. Diplom obhájil v roce 2001 u prof Aleny Šrámkové. V roce 2002 spoluzaložil ateliér Projektil architekti. Od roku 2007 je autorizovaným architektem ČKA v oborech architektura a územní plánování. Zabývá se navrhováním budov a městských celků pro veřejné i soukromé klienty, ale také tvorbou interiérů či městského prostředí. Při tvorbě prostředí ctí principy úspornosti a účelnosti. V roce 2018 vedl ateliér hostujícího architekta na své alma mater.

Zdroje:

[1] ČSOB slavnostně otevřela první regionální centrálu v Hradci Králové. ČSOB [online]. 22. 9. 2021. Dostupné z: csob.cz

REGIONAL HEADQUARTERS OF THE ČSOB IN HRADEC KRÁLOVÉ

Based on the design of Projektil Architekti Studio, ČSOB completed the construction of the regional headquarters in Hradec Králové, which was awarded LEED Platinum Certification in the New Construction category, making it one of the most environmentally friendly buildings in Europe. The building is located next to the Aldis Congress Centre on the left bank of the Elbe River near the city centre and has five above-ground and two underground floors. Graphic concrete technology was used in the construction of the internal monolithic columns, which is essentially unique in the world, as graphic concrete is commonly used in prefabrication.

2/2022 Architektura | 10.6.2022 | Rozhovor, Stavební konstrukce

Věřím ve výtvarný potenciál betonu

Dvě otázky pro architekta Romana Brychtu stran ojedinělého použití technologie grafického betonu zhotoveného in situ v monolitické konstrukci