Rybí přechody pomáhají překonat překážky na vodních tocích

15. 12. 2021 - Vodohospodářské stavby | | Stáhnout článek v PDF

Rybí přechod je umělá stavba na vodním toku, která má za cíl umožnit rybám jejich přirozený pohyb při migra­ci. V příspěvku je nastíněna současná situace ohledně stavu rybích přechodů v České republice a jsou naznačena různá řešení zprůchodnění vodních překážek pro ryby. Největší pozornost je věnována tzv. technickým rybím přechodům, resp. přechodům betonovým.

Jezy byly na vodních tocích zřizovány od nepaměti, avšak výrazný nárůst počtu nových jezů a obdobných vodních překážek pozorujeme v našich zemích až od druhé poloviny 19. století. Vodní toky se začaly upravovat, aby lépe sloužily jak plavbě, tak potřebám vznikajícího průmyslu, resp. k využití energie vody nebo k jejímu čerpání jako vody pitné, užitkové, závlahové nebo chladicí. Další funkcí vodních stupňů je i dnes protežované zadržení vody v krajině. Budování jezů však neudělalo radost rybí populaci, zvyklé z nejrůznějších důvodů migrovat korytem. Těmi důvody může být pouhé rozšiřování populace, ale i hledání výhodnějších nalezišť potravy, hledání lepších životních podmínek nebo cesta za účelem tření, v některých případech dokonce tření v místě svého narození.

A že těch ryb v našich tocích bývalo. Traduje se, že před rozsáhlým budováním vodních stupňů nebývalo nijak neobvyklé, když si při nástupu do služby čeledín vymínil, že ryba, jako např. losos, bude k jídlu maximálně dva dny v týdnu.  Řeky bývaly průchodné a tráva zelenější. A jak je tomu dnes?

To se pokusili zmapovat pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), což je správní orgán poskytující odbornou podporu výkonu státní správy právě v oblasti ochrany přírody a krajiny. V rámci jejich činnosti byla vytvořena mapa migračních bariér. (originál mapy zde)

Mapa migračních bariér na českých tocích (zelená — bariéra prostupná, červená — bariéra neprostupná) [zdroj: vodnitoky.ochranaprirody.cz/mapa-cr]

Celkem bylo zmapováno téměř 10 tisíc migračních bariér, přičemž pouze asi čtvrtina z nich byla shledána jako průchozí pro ryby, ať už díky vodáckým propustím, balvanitým skluzům, nebo díky vybudovaným rybím přechodům, příp. i z důvodu samovolné průchodnosti vzhledem k masivnímu poškození jezu. Oněch rybích přechodů bylo zdokladováno asi 250, tedy desetina ze všech průchodných a 2,5 % ze všech dokumentovaných migračních překážek. Samozřejmě není ani zdaleka potřeba každou překážku překonávat pomocí stavby nového rybího přechodu, nicméně je z těchto čísel patrné, že počet chybějících rybích přechodů na našich tocích je vysoký. Jejich budování je přitom v zájmu státu přímo zakotveno ve vodním zákoně a je prosazováno i příslušnými ustanoveními dokumentů EU.

Způsobů zprůchodnění vodní překážky pro ryby a vodní živočichy je vícero. Když pomineme extrémní pohled některých rybářů, že by bylo nejlepší jezy zbourat (tedy názor úzce prosazující jediný zájem), přicházejí v úvahu jednak řešení tzv. přírodě blízká a jednak řešení technická. Přírodě blízké řešení je vybudování umělého kanálu, tedy jakéhosi umělého potoka obcházejícího oblast jezu. Nebo může být na betonovém podloží vybudován balvanitý skluz či podobné řešení s přírodními prvky. Zdánlivě snadné řešení však může často narazit na četné překážky. Tak např. balvanitý skluz potřebuje ze své podstaty balvany, které není vždy možné získat na místě. U vyšších stupňů, tedy u delších skluzů, se může jednat o několik plných vagónů tohoto materiálu, což stavbu značně prodraží. Každý rybí přechod totiž může mít jen určitý sklon a musí obsahovat i klidné tůně, aby byly ryby schopné postupovat proti proudu, udělat si přestávku, odpočinout si a po nějakém čase pokračovat dál proti proudu. Dalším oříškem je pak vlastní provoz takového rybího přechodu. Ono je totiž hezké vybudovat umělé koryto, které vypadá, jako by tam stálo odjakživa, je však třeba vzít do úvahy, že se řeka nechová vždy jen klidně a spořádaně. Zejména v horním toku je každá větší povodeň spojená s přísunem nových kamenů a balvanů, ve středním toku pak nejrůznějších padlých kmenů a větví. Přírodě blízké řešení se pak chová jako příroda sama, může se zanést větvemi, zavalit kamením nebo si voda může najít novou cestu jinudy, než projektant předpokládal. A to jsme ještě nezmínili, jak se v důsledku toho budou neustále měnit průtokové podmínky a jak se mohou odchýlit od původně navrhovaných parametrů přizpůsobených konkrétní v místě žijící rybí populaci.

Rybí přechod u jezu na Berounce v Černošicích (fotografie: Kuba Turek (horydoly.cz))

Čtenáře tohoto periodika asi nepřekvapí, že mnohdy se jako nejvýhodnější řešení pro odstranění migrační překážky jeví vybudování betonového, tzv. technického, rybího přechodu, s přesně definovanými a následně dodrženými rozměry jak koryta, tak jednotlivých tůní, s definovanou hloubkou vody, s přesně nivelovanými hladinami a rozdíly hladin mezi jednotlivými komorami a s možností regulace průtoku celým rybím přechodem. Do dolního vstupu se navíc troubou z nadjezí přivede tzv. vábicí proud, aktivující rybí instinkt postupovat místem největšího protiproudu a navádějící je tak do rybího přechodu. A aby se ryby mohly skutečně cítit jako ryby ve vodě, vsadí se do dna přírodní kameny a oblázky, které časem obrostou vodními rostlinami.

Jako u každé vodní stavby, tak i u rybího přechodu je třeba pamatovat na dodržení správných rozměrů při navrhování a správných technologických postupů při realizaci. Konstrukce mají často velké tloušťky, objemy betonu a výztuže jsou nemalé, takže je potřeba kvalitní bednění navržené tak, aby nedošlo k jeho deformaci, stejně jako řádná betonáž včetně kvalitního zhutnění, aby se předešlo nežádoucím trhlinám. Následné ošetřování betonu je samozřejmostí. Technické rybí přechody jsou většinou budovány z betonu v pohledové kvalitě bez dalších obkladů.

Třešničkou na dortu při budování rybích přechodů jsou potom obecně práce v korytu řeky, snahy o eliminaci účinků povodní, plujícího ledu, sesuvu břehů, omezení daná ochranou živočichů obecně a obzvláště v některých ročních obdobích, ochrana významných krajinných prvků a v neposlední řadě smlouvy s příslušným správcem povodí.

Dobrý pocit lze získat po úspěšně proběhnuvším monitoringu funkčnosti, kdy se díky čipování rybí populace a instalaci čtecích bran sleduje průchodnost rybího přechodu jak z hlediska druhů, tak z hlediska velikosti proplouvajících ryb. A pokud se příslušný jez nenachází zrovna na hranici dvou různých rybářských revírů, udělá dobře fungující rybí přechod nakonec radost i rybářům. Jediným smutným živočichem tak pravděpodobně zůstane volavka, které se v hlubokých vodách technického rybího přechodu nedaří lovit.

FISH LADDERS HELP OVERCOME MIGRATION BARRIERS IN WATERCOURSES

A fish ladder is an artificial structure in a watercourse that aims to allow fish to move naturally during migration. This paper outlines the current situation regarding the status of fish ladders in the Czech Republic and suggests various solutions enabling the fish to pass through barriers. Most attention is paid to the so-called technical fish ladders, i.e. concrete fish ladders.

4/2021 Vodohospodářské stavby | 15. 12. 2021 | Stavební konstrukce

Rybí přechod Přepeře

V katastrálním území Přepeře u Turnova byl na stávajícím jezu na řece Jizeře v ř. km 76,456 postaven štěrbinový rybí přechod a štěrková propusť. Součástí rybího přechodu je elektrická clona pro zajištění navádění ryb do rybího přechodu. Projekt zahrnoval i monitoring sloužící...
4/2021 Vodohospodářské stavby | 15. 12. 2021 | Sanace a rekonstrukce

Použití matric s reliéfem při opravě opěrných zdí Sadového potoka v Českém Těšíně

V říjnu loňského roku byla na území Českého Těšína dokončena oprava 180 m opěrných zdí Sadového potoka. V článku je stavba, jež probíhala ve velice stísněných podmínkách intravilánu obce, popsána jak z pohledu investora, tak z pohledu zhotovitele. Netradičním prvkem rekonstruk...
4/2021 Vodohospodářské stavby | 15. 12. 2021 | Stavební konstrukce

Suchá nádrž Jelení na horním toku řeky Opavy v Jeseníkách

Suché nádrže, v nichž se při běžných průtocích voda nezadržuje, mohou pomoci zabránit ničivému průchodu povodňové vlny. V době klidného stavu na vodních tocích jsou zpravidla zatravněny, příp. mohou mít podobu mokřadu. V článku je blíže představena suchá nádrž Jelení včetně be...