Rybí přechod Přepeře

Místo stavby rybího přechodu a štěrkové propusti se nachází na pravém břehu řeky Jizery v místě jezu. Stávající jez v ř. km 76,456 je starou stavbou pocházející z období před rokem 1870, jež byla rekonstruována kolem roku 1975. Původní jez se skládal z dřevěné kostry, spojené železnými pasy a vyplněné čedičovým kamenem, a z betonové koruny návodního líce. Jez byl rekonstruován do dnešní podoby opevněním koruny železobetonovou deskou tloušťky 0,7 m, přikot­vené do štětových stěn. Na návodní straně je deska zesílena. Degradovaný původní materiál byl pod deskou nahrazen betonem. V pravé části jezu byly štětové stěny provedeny na návodní i vzdušní straně jezu zaberaněním do skalního podloží. Na vzdušní straně je těleso jezu zabezpečeno železobetonovou stěnou založenou na skále a přibetonovanou ke štětové stěně.

Jez má délku 98 m a oproti ose toku je natočen o přibližně 45 °. Jezová zdrž má protáhlý tvar a vytváří přítok na malou vodní elektrárnu (MVE). Podjezí, které je tvořeno pískovcovými skalními deskami, bylo vymleté až do skalního podloží na kótu cca 237,75 m n. m. Levé zavázání jezu a levý břeh nad jezem byl poškozen erozí.

Stavba se nachází v aktivní zóně záplavového území a dle údajů státního podniku Povodí Labe je hladina stoleté vody nad jezem na úrovni 243,17 m n. m a pod jezem na úrovni 242,16 m n. m.

Stavba je umístěna na okraji zastavěného území obce, v prostoru dvora stávající MVE. Místo je dobře viditelné z protějšího břehu a z mostu přes řeku Jizeru. Ze strany obce je stavební pozemek zakryt stávající výstavbou průmyslového charakteru. Severně od pozemku mezi kostelem a řekou se nachází objekt továrny s hlavní halou a přidruženými objekty výrazně přesahující rybí přechod. Budovy stávající elektrárny, které se nacházejí v těsné blízkosti plánované stavby, svojí hmotou a výškou novou stavbu rovněž převyšují.

Z architektonického pohledu je stavba rybího přechodu navržena tak, aby co nejméně narušovala ráz krajiny, a proto je její horní hrana pod úrovní terénu.

Stávající konstrukce jezu byla v pravém zavázání doplněna o vyvýšený pilíř propusti a dělicí zdi rybího přechodu. Břehová zeď byla horizontálně rozčleněna korytem rybího přechodu. Konstrukce byly provedeny z vodostavebního betonu.

Rám stavidla štěrkové propusti byl vyvýšen do výšky 2 m nad stavební konstrukce.

Štěrbinový rybí přechod pro migraci ryb lososového typu je umístěn mezi spodní stavbou MVE a štěrkovou propustí. Jeho součástí je obtokové potrubí ze dna náhonu MVE před jemnými česlemi vyústěné v podjezí. Jednotlivé přepážky rybího přechodu mají stavitelnou průtočnou plochu pomocí vyměnitelných svislých dřevěných fošen.

Součástí stavby rybího přechodu byla úprava nadjezí v podobě odtěžení sedimentů a realizace těsnicího betonového prahu zavázaného minimálně 0,5 m do kompaktního skalního podloží. V těsnicím prahu byly osazeny sloupky s provizorním hrazením, čímž bylo zajištěno vytvoření suché jímky pro provádění stavby. Sloupky provizorního hrazení byly v horní části kotveny pomocí táhel do stávající nábřežní zdi a do dna podjezí.

Součástí rybího přechodu je elektrická clona umístěná na lávce hrubých česlí, která zajišťuje navádění ryb do rybího přechodu.

Mezi rybím přechodem a stávajícím jezem je umístěna štěrková propust šířky 6 m s hydraulicky ovládaným stavidlem. Propust slouží k proplachu nadjezí od sedimentů usazujících se v nadjezí před prahem hrubých česlí.

Součástí štěrkové propusti jsou hrubé česle mezi stávající nábřežní zdí a stěnou rybího přechodu. Prostor hrubých česlí je rozdělen železobetonovým pilířem na dvě části. Česlice jsou v dolní části kotveny do železobetonového prahu a v horní části k ocelové lávce. Jednotlivé česlice jsou demontovatelné.

Pod rybím přechodem byla provedena oprava podjezí pro zajištění trvalé výšky vody na povodním vstupu do rybího přechodu. Dno koryta bylo prohloubeno na kótu 237,00 m n. m. se sklony svahů 1 : 2. Dno části svahů je tvořeno skalním podložím, na němž bylo uloženo hrubé kamenivo s vyklínováním spár o tloušťce 0,5 m až po kótu 238,2 m n. m.

Byl také proveden betonový práh, do kterého byly osazeny balvany pro navádění ryb do rybího přechodu.

Pro překonání výškového rozdílu mezi podjezím a nadjezím slouží štěrbinový rybí přechod se třemi komorami průtočné šířky 1,8 m. Podélně je rybí přechod rozdělen dilatačními spárami na tři části.

Hlavní železobetonové konstrukce jsou z betonu C30/37 — XF3, XC4, XA1 s výztuží R 10 505 s minimálním krytím 50 mm. Všechny hrany betonových konstrukcí, které nepřiléhají k jiné konstrukci, jsou zkoseny pod úhlem 45° na délce 40 mm.

Nábřežní stěna rybího přechodu v místě stávající nábřežní zdi přiléhá ke stěně spodní stavby MVE, od které je oddělena dilatační spárou o šířce 50 mm. Spára je těsněna PUR provazcem s PUR tmelem a prostor mezi stěnami je vyplněn polystyrenovými deskami tloušťky 50 mm. Ve stěně je uloženo potrubí obtoku rybího přechodu HDPE DN300, které je vedeno z náhonu ve spodní stavbě MVE do místa spodního vstupu rybího přechodu. Před prostupem potrubí ven ze stěny je přechod potrubí HDPE na potrubí nerezové. Součástí obtokového potrubí je osazení „ozubu“ z nerezového plechu ve dně náhonu MVE, který brání zpětné migraci ryb a navádí je do obtokového potrubí. Na vnitřní stěně náhonu MVE je osazeno nástěnné vřetenové hradítko DN300, které umožňuje uzavření obtoku v případě údržby apod. V horní části nábřežní stěny je osazena flexibilní kabelová chránička PVC 75/62.

Základová deska rybího přechodu tloušťky 300 mm je uložena na podkladním betonu C20/25 tloušťky 100 mm na skalním podloží. Dno komor rybího přechodu je tvořeno šikmou deskou tloušťky 250 mm, na které je nabetonávka z betonu C20/25 tloušťky 0,15 m, do které jsou osazeny řady kamenů velikosti cca 400 mm. Na nabetonávce je uložena vrstva říčního kameniva frakce 64/256 mm tloušťky minimálně 200 mm, které bylo získáno z koryta toku při výkopových pracích pro založení rybího přechodu.

Přepážky štěrbinového rybího přechodu jsou z betonu C30/37 — XF3, XC4, XA1. Každá přepážka je tvořena dvěma částmi. Hlavní část přepážky délky 1,15 m je v dolní části stabilizována do nabetonávky tloušťky 150 mm, boční kotvení přepážky do stěny rybího přechodu je provedeno „lepenou“ výztuží (do hotových stěn byla navrtána výztuž, která je fixována chemickými kotvami a která je navázána na výztuž přepážky). Druhá část přepážky je tvořena betonovým ozubem délky 210 mm na protější stěně, do kterého jsou osazeny tři kusy pouzder s vnitřním závitem M18. Na ozub je do těchto pouzder přišroubována fošna z tvrdého (dubového) dřeva tloušťky 120 mm, čímž byla vytvořena štěrbina přepážky šířky 320 mm. Změnou velikosti demontovatelné fošny lze v budoucnu měnit průtokové poměry na rybím přechodu.

Prostor mezi základovou deskou rybího přechodu a šikmou deskou v komorách je vyplněn betonem C12/15.

V místě založení rybího přechodu na stávajícím tělese jezu nebyla odstraněna celá jezová konstrukce, ale došlo pouze k částečnému bourání na úroveň základové spáry pod konstrukce rybího přechodu. V tomto případě nemá základová deska tloušťku 300 mm, ale jedná se o šikmou desku tloušťky 250 mm s podkladním betonem C20/25 tloušťky 100 mm.

Středová podélná stěna rybího přechodu šířky 300 mm je v místě stávajícího jezu vetknuta do tělesa jezu. Bylo provedeno vybourání jezu v šířce 600 mm na úroveň základové spáry pro tuto stěnu, následně bylo osazeno bednění tak, že byl beton vylit mezi svislou konstrukci jezu a bednění v tloušťce 150 mm. Po odstranění bednění tak vznikla kapsa šířky 300 mm pro vetknutí stěny. Výztuž stěny byla do tohoto prostoru vkládána jako předem svařený koš, jelikož nebyl prostor pro její provázání na místě.

Na rybím přechodu jsou osazeny železobetonové lávky šířky 1,1 m a tloušťky 170 mm pro přístup k lávce hrubých česlí a k lávce štěrkové propusti.

Odlov ryb byl proveden pomocí benzínového agregátu umístěného na elektrolovné lodi a pomocí přenosného benzínového agregátu. Použití  agregátu k odlovu ryb bylo prováděno v souladu s platnou legislativou ČR (zejména § 26 zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, zákonem o rybářství č. 99/2004 Sb. a vyhláškou č. 50/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice). Odlovené ryby byly na místě druhově identifikovány a změřeny. Pro hodnocení rybích přechodů byla použita technologie radiofrekvenčních identifikátorů s použitím mikročipů, které nemají vlastní baterii, ale mají indukční cívku pracující na principu přenosu energie indukcí ze záznamového zařízení. Energii vydává anténa, popř. čtečka. Díky absenci baterie mají mikročipy malé rozměry a mohou být aplikovány i do malých organismů, výhodou je také jejich neomezená životnost. Pro značení byli vybráni jedinci v dobré kondici a s váhou cca nad 12 g.

Celkem bylo odloveno a označeno 300 jedinců ryb. Jednalo se o deset druhů ryb, z toho sedm druhů ryb patří do čeledi kaprovití (Cyprinidae) a po jednom druhu ryb z čeledí okounovití (Percidae), štikovití (Esocidae) a lososovití (Salmonidae). Nejpočetněji byly značeny reofilní druhy ryb (ryby, které preferují pohyb ve vodním proudu), jako je jelec proudník, jelec tloušť a ostroretka stěhovavá.

Prozatímní výsledky ukazují, že tři zmíněné reofilní druhy ryb zdolaly rybí přechod úspěšně, tzn. že nalezly a překonaly celou trať rybího přechodu. Velmi pozitivním průběžným výsledkem je druhová různorodost, kdy rybí přechod dokázalo nalézt 70 % druhů ryb, které byly označeny v podjezí.

Vybudováním rybího přechodu na řece Jizeře na ř. km 76 v Přepeřích u Turnova došlo ke zprůchodnění 16 km úseku řeky Jizery. Výsledky monitoringu ukazují, že nadmíru úspěšně. Ryby nalezly novou cestu rychle již v prvním roce provozu, a to v pestré skladbě druhové i velikostní. Stalo se tak přes určité obavy vyplývající z dvojitého zalomení rybí cesty. Kvalitně provedená stavba přispívá ke zkulturnění místa a nijak neruší pohled na přepeřský kostel. Kvalitní ošetření betonových povrchů je předpokladem, že tomu tak bude i po dlouhá následující léta.