Národní kulturní památka Zámeček v Pardubicích postavená na bývalém místě popraviště gestapa uctívá památku 194 obětí, které zde byly zastřeleny v době heydrichiády. Nyní zde probíhají stavební práce, jejichž cílem je celý prostor podle návrhu Víta Podráského a Jana Žalského upravit tak, aby místo odpovídalo současným představám o podobě lokalit podobného charakteru. Součástí prací je i výstavba nové expozice umístěné z větší části v zemi.
„Nová expozice je umístěna z větší části v zemi, vklíněna mezi stromy. Nechce konkurovat původnímu pomníku. Ztrácí se pod zelenou střechou přecházející plynule v okolní louku. Stane se spíše landartem než skutečným domem. Přístupná bude po rampě, která rozvíjí téma zídek a využívá je pro ztvárnění zářezu/jizvy/šrámu, které si místo navždy ponese.“
Jan Žalský, Vít Podráský
Podzemní stavba nové expozice, jež je součástí obnovy památníku Zámeček v Pardubicích, je zhotovena jako železobetonová monolitická s maximálním zastoupením pohledového betonu. Objekt není realizován jako bílá vana, ale je od okolního prostředí odizolován třívrstvou izolací, přičemž do spár byly vkládány bentonitové izolační pásy a kotevní otvory byly utěsněny zátkami lepenými na voděodolné lepidlo.
Pohledový beton je prezentován několika typy povrchů – od hladkých stěn vnitřní expozice přes jemný otisk dřevěné struktury desky na stropních konstrukcích až po rustikální otisk nehoblovaných prken v rámci vstupních ramp a dalších prvků expozice. Všechny konstrukce jsou zhotoveny z betonu s cementem CEM II 42,5 bez příměsi popílku, aby nedošlo k možným nežádoucím zabarvením finálních povrchů. Vysoké nároky na kvalitu finálního povrchu betonových konstrukcí se odrazily také v postupu realizace, kdy byla mezi jednotlivé panely bednění, na styková místa bednění s podkladní deskou nebo mezi navazující komplety bednění vkládána dodatečná těsnění, aby se zamezilo byť minimálnímu úniku cementového mléka. V případě, že by přeci jen došlo k nějakému průsaku, byl při betonáži připraven pracovník s hadicí, aby okamžitě omyl prosakující mléko a nedošlo tak k znečištění už realizovaných pohledových ploch.
Největší výzvou projektu byly požadované rustikální otisky hrubých nehoblovaných prken v rámci vstupních ramp a dalších detailů v objektu. Otisk byl realizován povrchově neupravenými nehoblovanými prkny doplněnými o zámek pero-drážka. Komplety bednicího pláště byly následně pomocí pneumatické sponkovačky upevněny na stěnové rámové bednění Doka Framax Xlife a použity jako oboustranné, resp. v některých případech jednostranné bednění.
Zajímavostí je, že povrch hrubých prken nebyl nijak upraven, dokonce nebyl použit ani žádný odbedňovací prostředek. Cílem bylo vytvořit co nejobyčejnější hrubou strukturu, která by odpovídala dobovému stavebnictví. Absence oleje se samozřejmě podepsala na odbedňovacích pracích, kdy bylo nejprve nutné odebrat rámové bednění a až posléze odbednit samotná prkna, která se k betonu přilepila kvůli své hrubé struktuře. Je třeba dodat, že hrubá prkna zanechávají v betonu nejen efektní otisk, ale často se vylomí i jejich části nebo v betonu zůstávají drobné třísky a chloupky. Těch je možné se zbavit částečně vykartáčováním, jednoduší je ale počkat na vyzrání betonu, který je posléze sám vyloučí. Všechny rustikální desky byly pro betonáž použity pouze jednou. Po odbednění má totiž deska nejen jiný povrch a tím i otisk, ale mohlo by dojít i k odlišné barevnosti betonu kvůli změněné nasákavosti dřeva. Projekt navíc vyžaduje různé výšky, velikosti i sklony bednicích kompletů a přestavování by bylo náročnější než příprava bednění nového.
Vnitřní konstrukce s působivými detaily
Zatímco vnější vstupy budou připomínat hrubou stavbu, ve vnitřních prostorách dominují strohé hladké povrchy betonových ploch doplněné o zajímavé detaily. I tady byla povrchům věnována zvláštní péče, a to zejména přípravě bednění pro betonáž. Dbalo se na to, aby desky byly čisté, bez jakýchkoliv poškození a správně ošetřené odbedňovacím prostředkem, který byl nanášen stříkáním a rozlešťován hadrem, aby na stěnách nevznikly žádné mapy dané nadbytkem oleje. Hladké otisky a efektní spárořez byly realizovány pomocí stěnového rámového bednění Doka Framax s deskou Xlife. Do bednění byly místy vkládané kastlíky pro vytvoření různých vnitřních odskoků a reliéfů. Ty vyráběli pracovníci zhotovitele na místě z překližkových desek.
Vodorovné konstrukce byly betonovány pomocí stropního rámového bednění Dokaflex doplněného o desku Doka 3‑So s jemnou dřevěnou strukturou. Vzhledem k vysokým požadavkům na pohledovou kvalitu povrchů bylo dotěsňováno i bednění pro stropní konstrukce, a to nejen ve styku mezi stěnou s tropem, ale i mezi jednotlivými deskami. Samostatnou kapitolou jsou některé detaily stropních desek, pro které muselo být vyrobeno zvláštní bednění. Jedná se např. o některé klenuté prvky, kdy na standardní bednění Dokaflex byly instalovány ramenáty a následně upevněna prkenná konstrukce pro efektní otisk.
Finální úpravy povrchů
Vzhledem k tomu, že v konečné fázi zůstanou povrchy betonových konstrukcí přiznané a viditelné, nejsou naplánovány žádné finální úpravy. Výjimkou je jen jednoduchý jednovrstvý transparentní nátěr, který má zamezit uvolňování částeček prachu z betonových povrchů a zároveň má zajistit snadnou omyvatelnost a údržbu konstrukce. V plánu je totiž řešení podlahových ploch formou hliněné navážky, takže protiprašné úpravy konstrukcí jsou rozhodně na místě.
Závěr
Betonářské práce na hlavní části objektu byly dokončeny v polovině května tohoto roku. Po úpravě povrchu vnějších stěn bude stavba zavezena hlínou, a to včetně části stropních konstrukcí, které budou pochozí a budou obsahovat dokonce i kastlíky pro založení stromů. Ze stavby tak finálně bude viditelná pouze vstupní rampa a několik detailů fasád z pohledového betonu. Celková obnova památníku Zámeček by měla být dokončena v letošním roce.
