Stavební úpravy a obnova vnějšího pláště vodojemu v Poděbradech

Vodojem v Poděbradech je funkcionalistická stavba, jež byla postavena v letech 1929 až 1930 a byla určena pro zásobování města Poděbrady pitnou vodou. Objekt je součástí městské vodovodní sítě budované od roku 1924 pro zajištění zdravotně nezávadné vody. Projekt celé stavby vodovodu počítající i s vodojemem vypracoval již roku 1912 Jan Vladimír Hráský. Vlastní projekt vodárenské věže byl svěřen pražskému architektu Františku Jandovi, který s městem Poděbrady úzce spolupracoval (byl také autorem regulačního plánu lázeňské části Poděbrad a několika dalších zdejších budov). Stavbu vodárny, které předcházelo vyhloubení čerpací studně a zřízení odželezovací stanice, realizovala v letech 1929 a 1930 firma Ing. Hráský, Ing. Jenč a Dub. [1]

Věž poděbradského vodojemu je železobetonová stavba kruhového půdorysu o průměru 11,1 m a výšce 42,16 m zvedající se z nevysokého umělého pahorku, na jehož hraně je na straně od města široké kamenné schodiště. Je založena v hloubce 8,25 m na železobetonové desce a mohutném betonovém prstenci o tloušťce 3,4 m. Přízemní část je rozšířena samostatně založenou zastřešenou kolonádou o průměru 22 m. Tento ochoz je tvořen 14 zděnými a 2 železobetonovými sloupy o rozměru 450 × 450 mm s kruhovým železobetonovým spojovacím věncem a železobetonovým stropem, jehož trámky jsou do věnce radiálně uspořádány a upnuty. Mezi sloupy je zhotovena zídka s vysazeným vnějším žlabem. Plochá střecha ochozu tvoří v patře terasu s hladkým plným zábradlím. Terasa je na vnitřním obvodu kryta plochou kruhovou střechou, pod kterou je vnější plášť věže členěn masivními oblými pilíři. Nad stříškou pokračují pilíře mohutnými hranolovými polopilíři, které plynule přecházejí do horní rozšířené části. Vpadlé plochy člení tabulková okna ve třech úrovních. Věž je zakončena nízkou kopulovou střechou, jež je uložena na výrazně vyložené římse nesené konzolami s fabiony navazujícími v šířce pilastrů. Dvoje vstupní prosklené železné dveře (na straně k městu) jsou dvoukřídlé, natřené modrým nátěrem a z vnějšku jsou dodatečně oplechované. Velká dvojitá okna obdélného tvaru s výplněmi z drátoskla jsou v přízemí a patře členěna na osm tabulí s kovovými rámy natřenými modrou barvou. Okna vyšších pater jsou dělena na čtyři nebo osm tabulek. Střechy jsou kryty měděným plechem. [1], [2], [3]

Vodojem je od roku 2010 uveden na seznamu kulturních památek České republiky.

Společnost Vodovody a kanalizace Nymburk provedla v minulosti na tomto objektu již několik oprav. V roce 2017 až 2018 se jednalo o kompletní výměnu technologické části v areálu vodojemu včetně sanací nádrží. V rámci pravidelné údržby pak byla měněna např. sekční šoupata a prováděny drobné opravy v rámci celého objektu.

V listopadu 2019 byly zahájeny rozsáhlejší sanační práce, jejichž cílem byla zejména obnova vnějšího pláště vodojemu, který vykazoval lokální poruchy omítky. V některých místech docházelo k delaminaci omítky, nebo dokonce vrstva omítky chyběla úplně a byla patrná struktura cihelného zdiva. Omítky stropů vykazovaly zřetelné stopy zatékání projevující se výkvěty.

Na některých železobetonových konstrukcích byly trhliny. Z poměrně pravidelného rozmístění většiny trhlin bylo možno usuzovat na systémové příčiny – tedy na příčiny, které působily shodně ve všech částech stavby a nebyly způsobeny lokální poruchou. Zcela zjevné to bylo u trhlin v parapetu ochozu, které byly většinou poblíž sloupů kolonády nebo přibližně uprostřed rozpětí mezi sloupy. V železobetonové konstrukci parapetu nebyly zjištěny dilatační spáry – trhliny tedy byly projevem dilatací železobetonové konstrukce. [2]

Charakter dilatací nosné konstrukce měly i trhliny v podhledu stříšky ochozu, která je nesena konzolami vyloženými z masivních železobetonových sloupů věže. Trhliny byly ve stropní desce v místech, kde se sčítají tahová napětí od tepelného namáhání s tahovými a smykovými silami v desce. [2]

Střešní krytina kopule vodojemu je provedena z měděného plechu, ploché části obvodového prstence pak tvoří asfaltová lepenka, která byla na několika místech porušená. Krytina z měděného plechu u stříšky nad ochozem i krytina z asfaltové lepenky nad kruhovou kolonádou vykazovaly taktéž poruchy, protože byly v těchto místech patrny stopy po zatékání.

Ostatní klempířské prvky vykazovaly větší či menší lokální poškození. Ocelová okna a dveře, jež tvoří výplně otvorů vodojemu, měly poškozený nátěr, u některých chybělo zasklení nebo byly skleněné výplně úplně rozbity.

Vnější schodiště bylo ve špatném stavu. Jeho boční zděné zídky byly opatřeny silnou vrstvou cementových omítek, které byly již velmi degradované klimatickými vlivy. Kamenné stupně schodiště byly uvolněné, posunuté a propadlé. [2]

Oprava střechy byla zahájena revizí stávající měděné krytiny a krytiny tvořené asfaltovou lepenkou a revizí střešních detailů, jako jsou spoje, prostupy apod. Problematická místa byla zmapována a byl navržen postup a rozsah opravy. Měděná krytina měla být původně nahrazena novou zhruba v 50 % plochy, avšak nakonec byla s ohledem na její skutečný stav po dohodě s investorem vyměněna kompletně. Asfaltová lepenka byla odstraněna v plném rozsahu a nahrazena krytinou z vícevrstvé svařované střešní fólie na bázi poly­olefinu (FPO), vyztužené skelnou netkanou textilií.

Velkým překvapením při demon­táži střešní krytiny byl nález hermeticky uzavřené schránky uložené ve vrchlíku kopule. Schránka obsahovala pamětní list ze dne 23. srpna 1929 podepsaný náměstkem starosty města Poděbrady, československé poštovní známky a několik dobových mincí. Originály těchto předmětů jsou v současné době umístěny v muzeu v Poděbradech.

U stříšky nad ochozem byla také, podobně jako u kopulovité střechy, provedena kompletní výměna měděné krytiny, krytina z asfaltové lepenky nad kruhovou kolonádou byla kompletně nahrazena svařovanou FPO fólií. Okenní otvory byly opatřeny novými měděnými parapety a stejně tak byly z měděného plechu provedeny i ostatní klempířské prvky.

Závěrem byly na střechu zpět namontovány součásti hromosvodu a provedena jeho revize.

Bylo pamatováno také na budoucí generace a do vrchlíku kopule střechy byla umístěna nově vyrobená pamětní schránka. Do ní byly zpět navráceny kopie dokumentů z původní schránky a přidány některé ze současné doby. Jedná se o pamětní listy města Poděbrady, společnosti Vodovody a kanalizace Nymburk a několik drobných mincí.

Při provádění omítek bylo nutné počítat s dilatacemi železobetonové konstrukce. V místě trhlin železobetonové konstrukce proto byly záměrně vytvořeny dilatační spáry proříznutím, které byly následně vyplněny provazcem a vytmeleny pružným PUR tmelem. Tyto dilatační spáry jsou přiznány i v omítce. Pokud by tak nebylo učiněno, došlo by v budoucnu v těchto místech opět k vzniku trhlin a degradaci omítky.

Návrh koncepce opravy omítek vycházel z požadavku realizovat jejich opravu pouze lokálně, nikoli celoplošně. Pro opravu poškozených míst měl být použit materiál typově i barevně odpovídající tomu, který byl použit při výstavbě v minulosti. Jak velký problém to bude, se ukázalo až v průběhu realizace prací. Nahradit a barevně přizpůsobit nově navržený materiál barevným tónům stávající omítky bylo totiž do značné míry velmi problematické, až nemožné. Působením klimatických vlivů, navíc odlišně v závislosti na světových stranách se barevné odstíny původně aplikované omítky dost výrazně lišily a kvůli kruhovému tvaru vodojemu byly navíc tyto přechody po jeho obvodu plynulé. Docílit této plynulosti i u nově aplikované omítkoviny bylo nereálné. Testy z aplikace ukázaly, že estetický dojem z takto prove­dené opravy by nebyl nijak valný, a proto byla v konečné fázi schválena aplikace sjednocujícího tónovaného vápenného nátěru, který je běžně používán při rekonstrukcích památkově chráněných objektů. Pro prodloužení barevné stálosti a životnosti byl tento nátěrový systém ještě doplněn hydrofobizačním nátěrem používaným pro hydrofobizaci silikátových nebo karbonátových materiálů.

Pískovcové stupně venkovního schodiště byly očíslovány, demontovány a dočasně uloženy v místě stavby. Po odkrytí stávajících základů a jejich posouzení bylo rozhodnuto, že nová konstrukce schodiště bude založena na nových nevyztužených základových pasech z betonu C20/25. Původní návrh zachování zděných opěrných zídek byl s ohledem na požadovanou délku životnosti změněn na provedení opěrných zídek schodiště z vyztu­ženého betonu. Pískovcové stupně budou po dokončení a vyzrání nosné konstrukce osazeny zpět na své místo.

Okna a dveře byly demontovány a repasovány. Barevný odstín byl vybrán za účasti autorského dozoru, zástupců památkové péče a restaurátora.

Dokončení sanačních prací na opravě vodojemu je plánováno na polovinu června tohoto roku (článek byl připravován v květnu, pozn. red.). Pevně věřím, že provedená oprava splní očekávání nejen investora a ostatních zúčastněných stran, ale také obyvatel lázeňského města Poděbrady.