Beton a normy — aktuální stav standardizace v oboru

Proces tvorby nových standardů, ale i revizí a úprav standardů již vydaných, neustále probíhá, a jak můžeme pozorovat, spíše se zintenzivňuje. Jednou z hnacích sil tohoto procesu je snaha o implementaci principů udržitelného rozvoje a jedné z jeho forem realizace, jíž je cirkulární ekonomika. Orientační schéma systému norem pro beton je uvedeno na obr. 1.

Od roku 2020 do současnosti byly vydány nové či revidované normy jak v oblasti navrhování, materiálů či zkušebnictví oboru betonového stavitelství. Normy byly do systému ČSN zpravidla přejímány v jazyce anglickém a byly po převzetí následně překládány do jazyka českého.

V září 2024 byla zveřejněna nová verze Eurokódu Zásady navrhování ČSN EN 1990 ed. 3, a to formou vyhlášení v jazyce anglickém. Zároveň byla omezena platnost předchozích verzí z let 2004 a 2021, vydaných v překladu. Souběh platností nové verze a předchozích verzí bude ukončen k 31. 3. 2028, a to včetně národních příloh, změn a oprav (tab. 1).

Zásadní inovace standardů v rámci řady Eurokód 1 – Zatížení konstrukcí nastala právě v současnosti. Na konci roku 2024 a v letošním roce byly vydány nové verze částí – Část 1 – 1: Obecná zatížení — Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb, Část 1 – 2: Obecná zatížení — Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru, Část 1 – 3: Obecná zatížení — Zatížení sněhem a Část 1 – 5: Obecná zatížení — Zatížení teplotou, Část 2: Zatížení mostů dopravou. Předchozím platným verzím těchto částí EC byla platnost omezena do března 2028. Souběh platností nových a předchozích verzí bude ukončen k 31. 3. 2028, a to včetně národních příloh, změn a oprav (tab. 2).

V letošním roce byla vydána nová verze části Část 1 – 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, mosty a inženýrské konstrukce. Tato verze od roku 2028 sloučí dosud souběžně platná vydání částí – Část 1 – 1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby, Část 2: Betonové mosty — Navrhování a konstrukční zásady a Část 3: Nádrže na kapaliny a zásobníky. Dále byla již v roce 2024 vydána nová verze části Část 1 – 2: Obecná pravidla — Navrhování konstrukcí na účinky požáru, která opět v roce 2028 nahradí dosud souběžně platnou verzi této části z roku 2006. Odstavce 1.3 a 1.4, a to včetně národních příloh, změn a oprav (tab. 3).

V rámci navrhování vozovek pozemních komunikací zůstává v platnosti česká technická norma ČSN 73 6114 Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování.

Beton jako výrobek určený pro uložení do bednění nebo jako základ pro jiné finální výrobky, prefabrikáty, cementobetonové kryty apod., je definován v ČSN EN 206 následovně: „Beton je materiál ze směsi cementu, hrubého* a drobného kameniva** a vody, s přísadami, příměsemi, s vlákny nebo bez nich, který získá své vlastnosti hydratací cementu.“

Poznámky: *Směs kameniva frakce větší než 0/8 vyhovující EN 12620 je možné použít pouze do betonu třídy pevnosti v tlaku nejvýše C12/15; **  D_max < 4,0 mm = malta. 

Základními materiály jsou cement, kamenivo a voda, dalšími materiály, které mohou být obsaženy v betonu, jsou přísady, příměsi, vlákna nebo další materiály, jež jsou na základě příslušných standardů nebo schválení označeny jako přípustné složky do betonu.

Co se týče standardizace základních materiálů, došlo v období let 2021 – 2023 k vydání dalších dvou norem na cement, a to ČSN EN 197 – 5  (Portlandský směsný cement CEM II/C‑M a Směsný cement CEM VI) a ČSN EN 197 – 6 (cement s recyklovanými stavebními materiály, konkrétně se složkou F‑jemný betonový recyklát), které nejsou harmonizovány, avšak v roce 2024 získaly v ČR status určené normy. Cement podle ČSN EN 197 – 6 není prozatím implementován do norem pro beton jako použitelný pro jeho výrobu. Standardy pro kamenivo do betonu, včetně kameniva recyklovaného, a pro záměsovou vodu zatím zůstávají nezměněny. Přehled standardů pro základní materiály do betonu je uveden v tab. 4.

Použití cementů do betonu dle standardů ČSN EN 14647, ČSN EN 14216 ed. 2 a ČSN EN 15743+A1 není v podmínkách ČR specifikováno žádným národním předpisem.

Mezi další složky betonu, které jsou standardizovány, patří dle ČSN EN 206 přísady, příměsi a vlákna. Příměsi se pak ještě dělí na příměsi typu I téměř inertní (filery a pigmenty) a příměsi typu II (pucolány a latentně hydraulické příměsi). Přehled standardů pro další složky betonu je uveden v tab. 5.

Norma byla vydána v říjnu 2021 a nahradila anglickou verzi téže mutace normy, vydanou v červenci téhož roku. Norma prakticky reflektuje předchozí verzi ČSN EN 206+A1 z roku 2017, navíc jsou v ní objasněny pokyny pro posuzování shody dle článku 10.2 Posuzování, dozor a certifikace řízení výroby a je změněn status přílohy C Ustanovení pro posouzení, dozor a certifikaci řízení výroby z normativní na informativní.

Norma byla vydána v prosinci 2021 jako revize předchozího znění z ledna 2016. Kromě edičních úprav došlo k doplnění definice ultra vysokohodnotného betonu a tabulky jeho pevnostních tříd (obr. 2). Dále byla doplněna informativní příloha N2 Hodnocení trvalé udržitelnosti betonu včetně koeficientu trvalé udržitelnosti a jeho definice. Rovněž byla doplněna citace dokumentu, který se týká postupu pro použití náhradní koncepce k-hodnoty.

Norma byla vydána na základě potřeby implementace nových druhů směsných cementů podle ČSN EN 197 – 5. Do této normy byla zařazena národní příloha N3, v které je upřesněno konkrétní použití konkrétních druhů cementů, včetně kombinací a obsahů dalších hlavních složek cementu do betonů pro konkrétní stupeň vlivu prostředí. Nebyl však implementován cement podle ČSN EN 197 – 6. 

V letošním roce došlo k aktualizaci norem pro CB kryty, a to ČSN EN 13877 – 1 Cementobetonové kryty — Část 1: Materiály, a v návaznosti na to i ČSN 73 6123 – 1 Stavba vozovek — Cementobetonové kryty — Část 1: Provádění a kontrola shody s doplněním požadavků a ustanovení v návaznosti na evropskou normu.

Přehled výrobkových standardů pro beton a CB kryty je uveden v tab. 6.

Standardy ČSN P 73 2404 a ČSN P 73 2404 ed. 2 obsahují různý způsob implementace cementů dle norem ČSN EN 197 – 1 a 5 do betonu. Z tohoto důvodu je umožněna jejich souběžná platnost do 31. 3. 2028. Tato doba je stanovena proto, aby do termínu úplného zavedení nového způsobu implementace cementů dle přílohy N3 ČSN P 73 2404 ed. 2 nebyly kladeny překážky možné dřívější implementaci nových druhů cementů. Postupy implementace dle souběžně platných standardů jsou schematicky znázorněny na obr. 2.

Norma ČSN P 73 2404 ed. 2, obsahující jen základní pravidla použití recyklovaného kameniva do betonu v souladu s ČSN EN 1260 a neobsahující podmínky použití cementů dle určené normy ČSN EN 197 – 6, bude zcela jistě muset projít procesem revize, pravděpodobně již v příštím roce 2026.

Pro vrstvy stmelené cementem a vláknobetony jsou platné standardy uvedené v tabulce níže. Jediným standardem aktualizovaným v nedávné době v této oblasti byla ČSN EN 14227 – 1.

Rozsáhlou skupinou výrobků, k jejichž výrobě se používá beton dle pro něho platných standardů, jsou prefabrikáty. Seznam platných standardů pro výrobu prefabrikátů je uveden v tab. 8. V této skupině standardů byla v roce 2024 zveřejněna revidovaná ČSN EN 13369, do které byly zaimplementovány nové evropské standardy, především EN 206+A2. Ostatní standardy, které se v základních požadavcích odvolávají právě na uvedenou revidovanou ČSN EN 13369, pak zůstávají v platnosti z dob posledních aktualizací v termínech dle tab. 8.

V části standardizace provádění betonových konstrukcí došlo k revizi letité ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu, a to hlavně z důvodu, že obsahovala citace již neplatných standardů a že řadu procesů v provádění betonových konstrukcí včetně předepjatých převzala v roce 2010 evropská norma EN 13670. Dál pak byla revidována ČSN 73 6123 – 1 (tab. 9).

Tato skupina norem se tradičně dělí na části zkoušení čerstvého betonu, zkoušení ztvrdlého betonu, zkoušení betonu cementobetonových krytů vozovek a zkoušení betonu v konstrukcích.

Ve skupině norem pro zkoušky čerstvého betonu došlo naposledy v roce 2020 k vydání revidovaných evropských norem EN 12350 – 1 až 8, postupů zkoušek běžného čerstvého betonu. Zkušební postupy čerstvého samozhutnitelného betonu podle EN 12350 – 9 až 12 a podle ČSN P 73 2451 a ČSN 73 1314 se v posledním období neměnily (tab. 10).

Pro informaci je v tab. 10 uvedena nestandardizovaná metoda měření obsahu vzduchu a součinitele prostorového rozložení vzduchových pórů v čerstvém betonu (air content and spacing factor), která se používá k přesnější kontrole požadovaných parametrů provzdušněného betonu během jeho výroby a ukládání, než jaké je schopna poskytnout metoda podle ČSN EN 12350 – 7.

Ve skupině norem pro zkoušení ztvrdlého betonu (tab. 11) byly vydány především překlady zkoušek odolnosti betonu, a to ČSN EN 12390 – 10, 11, 12 a 18+A1, mechanicko-fyzikálních parametrů betonu, a to ČSN EN 12390 – 6, 13, 16 a 17, a stanovení uvolněného tepla při procesu tvrdnutí betonu ČSN EN 12390 – 14 a 15. Dále byly publikovány vyhlášením v jazyce anglickém normy ČSN EN 12390 – 4 a 19. Norma ČSN EN 12390 – 19 je v závěrečné fázi překladu a její vydání se předpokládá do konce roku 2025.

Další zkušební postupy dle evropských norem, normy ISO a ČSN nezaznamenaly v posledním období změny či revize.

V tab. 11 je navíc uvedena nestandardizovaná zkušební metoda „Index kvality vrstvy betonu“, zkouška prováděná na zařízení Torrent permeability tester a uvedená v ČSN P 73 2404 ed. 2, příloha N3 jako orientační při výběru vhodného složení následně testovaného cementu.

V současnosti je velmi důležité zavádění zkoušek pro stanovení odolnosti betonu proti karbonataci a difuzi chloridů, tedy výše uvedených ČSN EN 12390 – 10, 11, 12 a 18+A1. Zkoušky jsou v současnosti v ČR dostupné na omezeném počtu pracovišť – zkušebních laboratoří. Příkladem může být laboratoř ve VUMO Praha, kde je možnost realizovat zkoušky dle ČSN EN 12390 – 12 (zrychlená karbonatace – obr. 3 a 4) a ČSN EN 12390 – 18+A1 (stanovení koeficientu migrace chloridů – obr. 5 a 6).

Ve skupině norem pro zkoušení cementobetonových krytů vozovek přibyly české překlady nových zkušebních norem ČSN EN 13863 – 5 pro stanovení kontaktního napětí kluzných trnů používaných v cementobetonových krytech a ČSN EN 13863 – 6 pro stanovení pevnosti betonu v tahu. Seznam zkušebních postupů pro CB kryty je v tab. 12.

Skupinu norem pro zkoušení betonu v konstrukcích lze rozdělit na zkoušky destruktivní a nedestruktivní podle EN řady 12504 a zkoušky nedestruktivní dle ČSN řady 73 1370 až 73 1376 (tab. 13).

Řada EN 12504 byla v předchozím období 2021 – 2025 revidována. Zkušební postupy podle ČSN zůstávají prakticky ve stejné podobě jako při jejich zveřejnění.

Další předpisy, které mohou podrobněji specifikovat požadavky platných vydaných standardů v ČR, vydávají formou Technických kvalitativních podmínek Ministerstvo dopravy ČR – ŘSD ČR, Správa železnic a Ředitelství vodních cest ČR.

Seznam aktuálně platných předpisů je v tab. 14.

Ze seznamu je patrné, že v posledním období 2020 – 2025 byly aktualizovány především předpisy MD ČR – ŘSD a Správy železnic.

Z přehledu aktuálního stavu standardů uvedených v článku je zřejmé, že systém norem v oboru beton prochází průběžným vývojem, a to jak aktualizací existujících standardů, tak i vytvářením standardů nových. Je proto dobré tento vývoj sledovat i s ohledem na to, že stavebnictví je charakteristické tvorbou nových originálních řešení, a to ve všech fázích, projektem počínaje přes realizaci díla a kontrolu jeho kvality před uvedením do provozu konče. Autor článku nabyl při jeho tvorbě dojmu, že ve velmi blízkém časovém horizontu, nejpozději v roce 2028, dojde opět k významným změnám standardů v oboru beton.