Škola z/​lomu

Školu prezentuje jen zvlněná, plně prosklená fasáda akcentující terénní zlom (foto: Jiří Hroník)

Objekt komunitní školy na Vysočině se navenek prezentuje jen zvlněnou, plně prosklenou fasádou akcentující terénní zlom, integrace objektu je završena přetažením zelené louky na střechu školy.

ArchitektBoris Redčenkov, Prokop Tomášek, Jaroslav Wertig | A69 — architekti s.r.o.
SpolupráceŠárka Andrlová
Technické řešeníOMEGA project s.r.o.
SpolupráceFrantišek Denk (statika)
Zhotovitelstavba svépomocí
Realizace2021

Na pozemku kolem zatopeného lomu v Posázaví postupně vzniká soubor drobných staveb, které doplňují bydlení mladé rodiny v domě na hraně lomu: je tu garáž, sportoviště, pěstitelská zahrada se skleníkem a v lomu molo. Investor se rozhodl postavit pro své děti a děti ze sousedství také vlastní alternativní školu. Doplnil ji ještě prostory pro aktivity svojí ženy: dílnou, ordinací čínské medicíny a prostorem pro jógu.

Hledání místa, ve kterém by škola nerušila rodinný život a měla jistou autonomii, vyústilo v odtěžení historické skládky suti a usazení školy do vzniklého terénního zářezu. Integrace objektu je završena přetažením zelené louky před rodinným domem na střechu školy. Vně se škola prezentuje jen zvlněnou, plně prosklenou fasádou akcentující terénní zlom.

Objekt je využíván celý den. Dopoledne zde funguje škola na principu domácího vzdělávání malé skupiny dětí a ordinace čínské medicíny. Odpoledne je objekt určen pro cvičení a jógu.

Hlavní prostor, který má rozměr 25 × 10 m, je dělen pomocí skleněných příček a nábytkových stěn. Dispozice je prosvětlena a prosluněna ještě dvěma atrii.

Materiály jsou použity ve své ryzí formě a barevnosti přírodních odstínů. Bílé skříně kontrastují se surovou dřevotřískou, přiznané zůstaly i technické rozvody. Objekt je vytápěn podlahovým vytápěním pomocí elektrokotle a je napojen na domácí čistírnu odpadních vod.

Objekt je jednopodlažní, ze tří stran zcela zapuštěný v terénním zlomu a ze čtvrté strany zcela otevřený a prosklený. Půdorys je přibližně obdélníkový o rozměrech cca 25 × 10 m a je členěn v základním rastru vnitřních sloupů na prostory o velikosti cca 4,3 × 5 m. Dispoziční řešení zahrnuje dvě vnitřní atria, která slouží k prosvětlení prostoru zapuštěného v terénu. Čelní prosklená stěna spolu s navazujícími křídlovými opěrnými stěnami je tvarována do čtyř konkávních plochých oblouků. Konstrukční systém objektu je tvořen obvodovými železobetonovými stěnami a vnitřními ocelovými sloupy.

Základy

Základovou půdu v místě stavby tvoří navětralá hornina, jedná se tedy o kvalitní podloží pro plošné zakládání. Budova je založena na základové desce konstantní tloušťky 300 mm, která je provedena z vodonepropustného monolitického železobetonu C30/37 — XC2 — XF1. Deska je dimenzována na šířku trhliny 0,2 mm. Pod základovou deskou je vrstva podkladního betonu tloušťky minimálně 75 mm z betonu C12/15. Na rozhraní mezi podkladním betonem a základovou deskou byla uložena kluzná vrstva z PE fólie, v liniích navazujících obvodových stěn byl aplikován těsnicí systém z plechových pásů. S ohledem na dosažení nezámrzné hloubky v linii průčelí a v místě vnitřních atrií je v rámci podkladní desky základový pas do hloubky 1,1 m pod úroveň budoucího upraveného terénu. Základová deska je vyztužena svařovanými sítěmi při obou površích, v místě navazujících stěn je uložena startovací výztuž. Deska byla realizována v jednom pracovním záběru.

Základová deska je v místě průčelí a atrií doplněna do nezámrzné hloubky o základový pas (foto: František Denk)

Obvodové stěny

Obvodové stěny v kontaktu se zemním prostředím jsou z vodonepropustného monolitického železobetonu tloušťky 250 mm, jsou vetknuté do základové desky a do stropní konstrukce. V místě vnitřních atrií jsou z důvodu přerušení tepelného mostu stěny rozděleny, do vzniklých dutin byly vloženy pásy tepelné izolace z exrudovaného polystyrenu (XPS). Stěny jsou provedeny z betonu C30/37 — XC2 — XF1 a jsou vyztuženy svařovanými sítěmi při obou površích. Stěny jsou dimenzovány na šířku trhliny 0,15 mm.

Vnitřní skelet

Vnitřní sloupy jsou ocelové a jsou svařené z jednotlivých plechů do tvaru písmene H, který umožňuje vhodnou koordinaci s fasádním systémem, interiérovými konstrukcemi a prvky i s elektroinstalacemi. Základní profil sloupu má rozměry 80 × 250 mm, byla použita ocel řady S235. Sloup je upevněn do základové desky prostřednictvím patního plechu s lepenými kotvami, kde je rovněž zajištěna výšková rektifikace s následným podlitím vysokopevnostní zálivkou. Kotvení do stropní konstrukce je zajištěno zapuštěnou čelní deskou s navařenými spřahovacími trny. Sloupy byly posouzeny statickým výpočtem na požadovanou požární odolnost.

Vnitřní sloupy jsou ocelové (foto: František Denk)

Stropní deska

Stropní konstrukci tvoří deska z monolitického železobetonu tloušťky 250 mm, která je vetknuta do obvodových stěn a uložena na sloupy vnitřního skeletu. Deska je provedena z betonu C30/37 — XC1 a je vyztužena vázanou betonářskou výztuží v obou směrech a při obou površích. V oblastech uložení na ocelové sloupy je smykové vyztužení zajištěno radiálně rozmístěnými lištami. Na střeše je vegetační souvrství.

Stropní konstrukci tvoří deska z monolitického železobetonu tloušťky 250 mm (foto: František Denk)

Ostatní konstrukce a prvky

V rámci stavebních prací bylo nutné řešit také skryté betonové atiky, upevnění nosných profilů prosklené fasády u podlahy a v linii střechy s ohledem na minimalistické detaily ad. Jednalo se zpravidla o atypické zámečnické konstrukce kotvené k betonovému nosnému podkladu pomocí lepených kotev a se zajištěním prostorové rektifikace.

Hlavní prostor školy (foto: Jiří Hroník)

Závěr

Objekt komunitní školy byl postaven svépomocí s minimálním vstupem odborných profesí. Je na hony vzdálen budovám pro klasické vzdělávání, tak jak je máme zažité, a je určen pro domácí vzdělávání, které provozují sami investoři. Žáky jsou nejen jejich děti, ale i děti ze sousedství.

Integrace objektu je završená přetažením zelené louky před rodinným domem na střechu školy (foto: Jiří Hroník)

A69 – architekti s.r.o.

Bezprostředně po absolvování Fakulty architektury ČVUT v roce 1994 založili Ing. arch. Boris Redčenkov (*1969) a Ing. arch. Prokop Tomášek (*1969) ATELIER 69 – ARCHITEKTI. V roce 1997 se stal partnerem Ing. arch. Jaroslav Wertig (*1969). V roce 2003 se ATELIER 69 – ARCHITEKTI transformoval na A69 – architekti s.r.o. Všechny tři architekty spojuje kromě roku narození ambice vytvářet autorskou architekturu reagující na místo, čas a okolnosti jejího vzniku. Za dobu trvání má za sebou ateliér desítky realizací a stovky projektů všech rozsahů, velikostí a typologických druhů. Kromě samotného navrhování a realizování staveb se členové ateliéru věnují publikační, popularizační a pedagogické činnosti.

Autor

A COMMUNITY SCHOOL EMBEDDED IN A FAULT

The building of the community school in the Highlands presents itself externally only with an undulating fully glazed facade accentuating the terrain break, the integration of the building is completed by the superimposition of a green meadow on the roof of the school.


Související články

11. 12. 2023 | Téma

Dostavba školky Montessori v Jablonci nad Nisou

K historické budově školky byl přistavěn železobetonový monolit, který si přímo říká o hraní. Děti zde smějí lézt na střechu, sklouznout se...
11. 12. 2023 | Téma

Novostavba mateřské školky v Semilech

V článku je představena novostavba pro 110 dětí sdružující obecní mateřskou školku a waldorfskou školku v jediném objektu.
11. 12. 2023 | Téma

Vraťme kreativitě svobodu

Nelze si nevšimnout, jakou rychlost nabral vývoj našeho světa, řekněme za posledních 30 let. A jako asi všechno, má i tento vývoj své světlé i stinné stránky. K těm slunným jistě patří nové technologie uplatňující se téměř ve všech oborech, které alespoň v rámci takzvaného záp...