Novostavba mateřské školky v Semilech

Architektonická soutěž na návrh nové mateřské školky byla vyhlášena v říjnu 2015 a zúčastnilo se jí 70 architektů či architektonických studií nejen z České republiky, ale i z Německa, Slovenska, Rakouska, Švédska, Španělska nebo Japonska. 

Návrh mateřské školky a její zahrady se kromě jiného musel vyrovnat s faktem, že v budově budou sídlit dvě nezávisle vedené mateřské školky – MŠ Treperka a MŠ waldorfská Semily. Vítězný návrh Mgr. A. Marka Topiče oslovil porotu nejen dispozičním řešením s minimem chodeb, ale především pružným prolínáním dvou kruhů se společným zázemím. Porota vysoce ocenila všechny posuzované aspekty, mezi něž patřilo usazení na pozemku či celkový výraz i koncept včetně řešení jednotlivých dispozic. 

Výstavbě nové mateřské školky podle vítězného návrhu předcházela nejprve demolice původní školky, která byla stavěna jako provizorní na dobu cca 10 let a která nakonec sloužila neuvěřitelná čtyři desetiletí. Demolice původního objektu trvala od dubna 2020 do června 2020, samotná výstavba nové školky začala vzápětí a dokončena byla v červnu loňského roku. [1] 

Novostavba určená pro 110 dětí sdružuje klasickou obecní mateřskou školku a waldorfskou mateřskou školku v jediném objektu umístěném poblíž soutoku řek Jizery a Olešky na periferii města, čímž má velmi blízko k okolní přírodě. 

Cílem bylo vytvořit objekt s centralizovaným zázemím a kuchyní pro dvě nezávislé dvoutřídní školky pro děti od tří do šesti let. Stavba zahrnuje hlavní objekt, ve kterém se nacházejí čtyři třídy, kuchyň a zázemí, přístřešek pro odkládání kol a komunální odpad, pavilon se skladem nářadí a hraček, altán MŠ a altán MŠ waldorfská. Hmota hlavního objektu odděluje zahradu od parkoviště a svým zaoblením minimalizuje vzájemné zastínění se sousedícími objekty. Denní pobytové zóny se nacházejí směrem k jihu, jihovýchodu a jihozápadu. Oproti tomu na severu, severovýchodě a severozápadě se nacházejí vstupní, technické, skladové a odpočinkové plochy. 

Půdorys školky tvoří dva vzájemně se prolínající kruhy. Poloměr kruhů je 15 m, průnik kruhů je 8 m. Třídy a jejich obslužné prostory jsou rozmístěny po obvodu obou kruhů. Atria, která se nacházejí uprostřed každého z kruhů, oddělují jednotlivé části dispozice a zároveň slouží jako komunikační centrum a prostor pro společné aktivity. Ze středu lze také snadno získat přehled o dění ve školce nebo kolem ní. V prostoru mezi třídami se nacházejí boxy obsahující zázemí a příslušenství. Tyto boxy zároveň prostor přirozeně člení a oddělují místnosti určené pro pobyt dětí. Vzniká tak dichotomie uzavřených servisních a otevřených obsluhovaných prostorů. 

Osvětlení zajištěné celoobvodovou prosklenou fasádou doplňují dva velké světlíky a 41 světlovodů. Vnější stěny jsou obloženy fasádními deskami HPL (dekorativní vysokotlaké lamináty). 

Barevné řešení vychází z Ostwaldova chromatického kruhu a z něj vybraných sedmi barev odkazujících k duze (červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo/​​fialová, fialová/​​růžová). Prostory obou školek jsou dispozičně identické, ale jsou řešeny v odlišných materiálech a jiné barevnosti. 

Ve waldorfské části jsou podlahy, nábytek i stěny ze dřeva (obdobně hračky), zatímco místnosti běžné mateřské školky jsou umístěné mezi jednotlivé barevné boxy.

Úložné prostory a prvky jsou s ohledem na bezpečnost dětí řešeny vestavným nábytkem bez jakýchkoliv výstupků.

Ze všech pobytových prostorů a sanitárních místností je zajištěn přístup na terasu, která je v celé ploše kryta předsazenou částí střechy a která tvoří přechodovou zónu mezi zahradou a interiérem. 

Orientační systém byl navržen studenty UMPRUM a vychází z obrysů obrázků, které kreslily děti mateřské školky. 

Přidanou hodnotou novostavby je krásná a prostorná zahrada s rozličnými herními prvky, rozdělená přirozeně kruhovým pahorkem vytvořeným z hutněného násypu zeminy z výkopů základů, která je napříč odlišností výuky využívána oběma školkami. 

Budova splňuje parametry energeticky pasivního standardu a udržitelnosti, dle průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) je realizována v energetickém standardu třídy A (mimořádně úsporná). Toho je docíleno pomocí optimální orientace objektu ke světovým stranám, kompaktního řešení s příznivým faktorem tvaru a zvoleného konstrukčního řešení s maximálním potlačením až vyloučením vlivu tepelných mostů. Zdrojem tepla pro vytápění je tepelné čerpadlo vzduch-voda a plynový kondenzační kotel (uvažovaný poměr pokrytí: tepelné čerpadlo ze 3/4, plynový kotel z 1/4). Řízené větrání zabezpečují dvě centrální vzduchotechnické jednotky s rekuperací tepla, s účinností zpětného získávání tepla z větracího vzduchu vyšší než 75 % a s pružnou regulací teplot a intenzity výměny vzduchu podle proměnných provozních podmínek. Tyto jednotky zároveň plně využívají pasivních solárních a provozních tepelných zisků. Stínicí rolety redukují nežádoucí solární tepelné zisky v letním období. Objekt je tepelně stabilizován systémem stropního chlazení a topení (BKT). 

V celém rozsahu půdorysu stavby hlavního objektu a objektu dílny je ve styku s terénem a 300 mm nad terén (vyjma okenních a dveřních otvorů) provedena izolace proti zemní vlhkosti a radonu, neboť měření radonového indexu pozemku prokázalo, že území má z hlediska vnikání radonu z podloží do budovy střední radonový index. 

Hydroizolační souvrství se odspodu skládá z penetračního nátěru asfaltovým lakem (na železobetonovou desku), hydroizolačního a protiradonového pásu z SBS modifikovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skleněné tkaniny a hydroizolačního a protiradonového pásu z SBS modifikovaného asfaltu s nosnou vložkou z polyesterové tkaniny. Oba pásy jsou celoplošně nataveny. Toto souvrství izolace splňuje požadavky ochrany proti pronikání radonu. Souvrství je všude sekundárně chráněno krycí betonovou mazaninou pod základovou deskou či pomocí extrudovaného polystyrenu (XPS) u hydroizolace svislých stěn. 

Všechny pobytové místnosti objektu jsou nuceně větrané. Přívod vzduchu do vzduchotechnického zařízení je umístěn nad střechou objektu. 

Objekt je založen plošně na širokých železobetonových monolitických základových pasech 800 × 500, 900 × 500, 1 300 × 500 mm a patkách 1 500 × 1 500 × 500 mm. Pod základové pasy a patky byl proveden podkladní beton tloušťky 50 mm. Základová spára je situována na úroveň pevných jílů F6 s únosností minimálně 200 kPa. Nad těmito základovými konstrukcemi je železobetonová monolitická obousměrně pnutá základová deska tloušťky 250 mm. Pod základovou deskou byla provedena následující skladba: krycí vrstva hydroizolace tloušťky 40 mm, hydroizolace a podkladní beton tloušťky 70 mm. 

Svislé nosné konstrukce tvoří železobetonové monolitické sloupy a stěny tloušťky 200 mm, které jsou po obvodě doplněny o ocelové sloupy. Železobetonové sloupy a stěny jsou vetknuty do železobetonové základové desky. 

Strop nad 1. NP tvoří železobetonová monolitická obousměrně pnutá deska tloušťky 250 mm s lemujícím žebrem tloušťky 370 mm. 

Po celém obvodě objektu je ze stropní desky vykonzolována železobetonová monolitická markýza tloušťky 250 až 180 mm. Vykonzolování je řešeno pomocí prvků pro přerušení tepelného mostu, tzv. isonosníků. Tloušťka tepelné izolace isonosníků je 120 mm. Markýza je po délce dilatována à cca 7 až 9 m. 

Objekt tvoří jeden dilatační celek. 

Přehled betonů použitých na jednotlivé konstrukce je uveden v tab. 1. Všechny železobetonové konstrukce byly vyztuženy při obou površích a v obou směrech vázanou výztuží B500B. 

Větší část fasády hlavního objektu je prosklená. Stěny jsou z vnější strany opatřeny tepelnou izolací z minerální vlny tloušťky 240 mm a provětrávaným pláštěm s fasádními deskami HPL tloušťky 8 mm (desky typu Max Exterior). Výplňové konstrukce jsou provedeny tak, aby nedocházelo k přenosu zatížení z nosných konstrukcí (např. stropní desky) do nenosných konstrukcí a zároveň aby provedení spár splňovalo akustické a tepelně technické požadavky (např. vzduchotěsnost a parotěsnost). 

Pod cementovým potěrem s plastifikátorem byly uloženy systémové desky pro podlahové vytápění a desky z pěnového polystyrenu s příměsí granitu (l_N = 0,031 W/​​mK tloušťky 220 mm, Isover Grey 150) nebo desky z pěnového polystyrenu s příměsí granitu (l_N = 0,031 W/​​mK tloušťky 260 mm, Isover Grey 150). 

Mazaniny v jednotlivých místnostech jsou pro akustické oddělení místností v místě příček (včetně dveřních otvorů) odděleny distanční páskou Mirelon tloušťky 20 mm, která je použita i pro oddělení mazaniny od nosných a obvodových konstrukcí kvůli dilataci. Podlahové mazaniny byly rozděleny na dilatační úseky a šířky dilatačních spár byly určeny podle druhu mazaniny a v souladu s technologickými předpisy výrobce podlahového topení a povrchových úprav. Umístění dilatací bylo konzultováno s architektem. 

V podlahách jsou uloženy rozvody podlahového topení a částečně rozvody elektro, kanalizace a vodovodu. 

Do podlahového potěru jsou osazeny revizní kanalizační šachty uzavřené zateplenými poklopy ve skrytém provedení. Prostor v úrovni podlahového polystyrenu s příměsí grafitu je ohraničen tvárnicemi z pěnobetonu tloušťky 100 mm. 

Povrchy všech zděných konstrukcí jsou opatřeny sádrovou omítkou s finální malbou nebo obkladem. Železobetonové stropy včetně konzol byly mimo obdélníkové boxy provedeny z pohledového betonu opatřeného uzavíracím nátěrem. Všechny konstrukce byly před nanesením omítky opatřeny adhezním můstkem. 

Střešní plášť hlavního objektu tvoří zateplená železobetonová deska s tepelnou izolací z polystyrenu s příměsí uhlíku chráněného klasickým polystyrenem (pevnějším a teplotně odolnějším) pod hydroizolací z pružného polyolefínu, v blízkosti technologických zařízení a výdechu VZT z gastroprovozu byly folie provedeny jako dvojité. 

Spád střechy 2 % je proveden pomocí spádových klínů z polystyrenu do úžlabí. Skladba střechy je přitížena kačírkem a betonovou dlažbou (na plochách v okolí technologie a kvůli přitížení okraje střechy). Pod technologickými zařízeními je betonová deska. Mezi konstrukci střešního výlezu a světlovodů a tepelnou izolaci střešního pláště byla vložena protipožární vrstva minerální vlny. 

Specifikem MŠ Treperka a waldorfská Semily je kromě výjimečné lokality i souběžné fungování dvou rozdílných pedagogických programů, jež zde fungují v rámci jedné budovy. Toto specifikum bylo nutné zohlednit již v rámci architektonického návrhu zařízení, jež vzešel z architektonické soutěže. Vítězný návrh oslovil porotu nejen dispozičním řešením s minimem chodeb, ale především pružným prolínáním dvou kruhů se společným zázemím.