Beton z recyklovaného kameniva pro obytný soubor Čertův vršek

Obytný soubor Čertův vršek je členěn do pěti sekcí, které mají tři až čtyři nadzemní patra. Jednotlivé sekce jsou rozmístěny do dvou téměř rovnoběžných linií, které mezi sebou svírají uličku ústící do společné relaxační zahrádky. Celý areál je oplocen, má vjezdovou bránu a je vybaven kamerovým bezpečnostním systémem. Celkové rozmístění objektů a jejich uspořádání je přiblíženo na obrázcích výše a níže.

Do budoucna si tento soubor budov odnáší velké prvenství. Jedná se o první projekt, kdy byl poprvé v ČR při výstavbě monolitických konstrukcí použit beton, při jehož výrobě bylo přírodní kamenivo ze 100 % nahrazeno kamenivem recyklovaným. 

Beton je nejpoužívanější stavební materiál, který však ve značné míře spotřebovává přírodní zdroje jako je cement a kamenivo. Standardně se pro výrobu betonu jako plnivo používá přírodní kamenivo, a to buď těžené, nebo drcené, které se pak třídí na jednotlivé frakce. Zdroje přírodního kameniva jsou však limitované a neobnovitelné (více v článku Josefa Godányho v Betonu 1/2021 – pozn. red.). Dostupnost kameniva na trhu se tak neustále snižuje a v souvislosti s tím markantně roste jeho cena. Tento trend se předpokládá i nadále, dokonce s větší intenzitou. Pro dosažení udržitelnosti stavebnictví, speciálně výroby betonu, a pro podporu cirkulárního hospodářství je tedy kladen zvláštní důraz na větší využívání druhotných surovin, v tomto případě méně kvalitního kameniva, byť nesplňuje některé požadavky pro výrobu betonu, např. nasákavost. Jeho použití do betonu je v technických předpisech značně limitováno nebo zakázáno z obavy, aby při standardní výrobě nebyly ohroženy výsledné vlastnosti betonu [1]. 

Recyklované kamenivo je vyráběno ze stavebně demoličních sutí vzniklých demolicí stavebních konstrukcí. Skládá se tedy z betonu, cihel, střešních tašek, keramiky ad., vyrábí se drcením a tříděním na jednotlivé frakce. Vzniká jako samostatný produkt specifickým výrobním postupem a ve většině případů nesplňuje požadavky na hutné kamenivo do betonu. Některé jeho vlastnosti lze však vylepšit do té míry, aby při jeho po­užití dosáhl výsledný produkt – beton – požadovaných užitných vlastností [2]. 

Společnost Skanska provedla řadu laboratorního a provozního testování betonu s recyklovaným kamenivem, jenž je označován jako Rebetong. Po tomto testování bylo přistoupeno k certifikaci systému řízení výroby (SŘV) betonu z recyklátu podle podnikové normy č. TN TRB 03/2019 na betonárně v Olomouci. Po skončení certifikačního procesu bylo v září 2019 vydáno stavební technické osvědčení (STO) č. 060 – 0449062 a v roce 2020 následovala certifikace dalších betonáren společnosti Skanska Transbeton pro výrobu betonu z recyklátu, a to v Praze-Uhříněvsi, Praze-Řeporyjích, ve Veltrusech a v Brně. První praktické použití betonu se 100% náhradou přírodního kameniva recyklovaným bylo realizováno při výstavbě parkourového hřiště pro děti v komunitním areálu Cukrkandl v Praze-Modřanech (více v článku Bohuslava Slánského v Betonu 1/2021 – pozn. red.). 

Při výstavbě obytného souboru Čertův vršek byly z betonu s recyklovaným kamenivem vyrobeny tyto monolitické konstrukce: 

Pro kolaudaci objektů bylo nezbytné provést mimo jiné zkoušku vzduchové neprůzvučnosti. Pro vlastní potřebu jsme si zároveň sami provedli zkoušku přídržnosti omítky. 

Ve zvolené místnosti bylo na stěnu z Rebetongu, která byla napenetrována a opatřena omítkou Baumit, nalepeno pět terčíků podle ČSN 73 6242 přílohy B. Po zatvrdnutí byly provedeny odtrhy. Ve všech případech byl charakter porušení dle třídy B – kohezní porucha v sádrové omítce. Pevnost v tahu za ohybu byla větší než 0,4 MPa. 

V rámci ověřovacích zkoušek jsme si nechali provést posouzení vzduchové neprůzvučnosti stěnové konstrukce z materiálu Rebetong výpočtem. Akustickou studii provedla společnost Greif-akustika [4], přičemž konstrukce vyhověla požadavkům dle ČSN 73 0532 (≥ 53 dB). Dosažené výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Pro kolaudaci objektů bylo nutné provést zkoušku vzduchové neprůzvučnosti i přímo na stavbě. Byly vybrány dvě místnosti (č. 203.21 a 205.21), kde bylo 27. května 2021 od 16:15 do 17:30 h provedeno měření a vyhodnocení. Měření provedla společnost Akustické centrum [5]. Naměřená vážená stavební neprůzvučnost dosáhla v místnosti 203.21 hodnoty 58 dB, v místnosti 205.21 to bylo 57 dB. Konstrukce tak vyhověly požadavkům dle ČSN 73 0532. 

Společným jmenovatelem celého projektu je kvalita a udržitelnost, mezi něž patří i certifikovaný způsob výstavby, unikátní systém hospodaření s vodou, parkové úpravy i kvalitní zabezpečení celého areálu. 

Čertův vršek je teprve druhým českým developerským projektem, kde obyvatelé využívají recyklovanou, tzv. šedou vodu. Ta zajištuje zejména snížení spotřeby pitné vody, a to až o čtvrtinu. Inovativní technologie se nachází v suterénu objektu a funguje tak, že odpadní voda z umyvadel, van a sprch se v technické místnosti přečistí a vrátí se zpět do oběhu pro účel splachování toalet. 

V rámci šetrného hospodaření s vodou byla v areálu instalována také akumulační nádrž zachycující dešťovou vodu, kterou obyvatelé využívají k zalévání předzahrádek a sdílené zahrady. 

Spotřebu energie pomáhají snižovat fototermické panely, které jsou umístěny na střeše jedné ze sekcí. Solární energie předehřívá teplou užitkovou vodu a v průměru šetří až 60 % spotřeby zemního plynu, životnost kotle a životní prostředí. Na ostatních střechách je vysazena extenzivní zeleň, která přispívá ke zlepšení mikroklimatu v lokalitě a zachycuje téměř 100 % dešťových srážek. Díky důkladnému zateplení obálky budovy a kvalitním oknům s trojskly dosahuje projekt nízkoenergetického standardu s průkazem energetické náročnosti budovy kategorie B – velmi úsporná. Všechny bytové jednotky navíc disponují rekuperací, která pomáhá udržovat příjemné a zdravé vnitřní klima a zároveň snižuje náklady na ohřívání vzduchu v místnosti. 

Čertův vršek zvítězil v prestižní soutěži Best of Realty (Nejlepší z realit), jež oceňuje výjimečné projekty již od roku 1999. V úterý 15. listopadu 2022 proběhlo slavnostní vyhlášení 24. ročníku, na kterém zvítězil v tradičně nejsilněji zastoupené kategorii rezidenčních projektů. Porotci ocenili především vysokou míru využití inovativních technologií a materiálů šetrných k přírodě, zároveň také architekturu respektující okolní zástavbu a moderní řešení společných částí bytového domu. 

Výjimečná je rozhodně i výstavba několika železobetonových konstrukcí z betonu s recyklovaným kamenivem, jenž je patentem společnosti Skanska a jenž respektuje zásady cirkulární ekonomiky, kdy lze inertní stavební suť proměnit zpět na stavební materiál s dobrými vlastnostmi. 

Na tuto stavbu bylo použito 808 m³ Rebetongu, což představuje přibližně 20 % z celkového množství betonu použitého na výstavbu, v důsledku čehož bylo ušetřeno téměř 2 000 t přírodního kameniva. 

Vzhledem ke stále se snižující zásobě přírodních zdrojů kameniva je vy­užití alternativních zdrojů ekonomicky i environmentálně výhodné. Společnost Skanska nyní prosazuje použití betonu s recyklovaným kamenivem na všech svých stavbách.