Poznatky z výroby, dopravy a zpracování pohledových betonů

Detail povrchů pohledového betonu (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Pohledovost betonu je obvykle chápána jako vzhled povrchu betonu, tj. beton působí esteticky a přijatelně v daném prostředí, jak pro uživatele stavby, tak pro okolí. V ČR zatím není žádná závazná norma pro konstrukce z pohledového betonu. Dříve byla dána kvalita povrchu požadavkem ČSN 73 2400, kde článek říkal, že povrch betonových konstrukcí musí být bez větších dutin a štěrkových hnízd a celková plocha vadných míst nesmí převyšovat 5 % celkového povrchu dané části konstrukce.

Požadavky na kvalitu povrchu konstrukcí pozemních komunikací upravuje Kapitola 18 TKP Ministerstva dopravy v příloze P10 – Betonové mosty a konstrukce. Podle použitého bednícího materiálu stanovuje kategorie povrchových úprav betonových konstrukcí (A až E), podle dosažené kvality povrchu betonu po zhotovení (a až e). Pohledový beton je zařazen do kategorie (d), která kromě jiného definuje: povrch s jednotnou barvou po odbednění již nevyžaduje žádnou další úpravu, dutiny, hnízda a kaverny se nepřipouštějí, max. hloubka pórů může být 5 mm a průměr 10 mm. 

Pro úspěšnou realizaci konstrukcí z pohledových betonů je nutná spolupráce všech zúčastněných: investora – architekta s projektantem – statika – projektanta bednění – montérů bednění – výrobce betonu – betonářů – stavební firmy. Pro pohledový beton je nutné jednoznačně specifikované zadání a spolupráce všech zúčastněných od počátečních úvah:

  • investor předloží svá očekávání a finanční rámec,
  • architekt s projektantem vypracují dokumentaci, kde určí povrchovou strukturu, rozdělení ploch, barevnost a také kritéria a jejich mezní hodnoty, dle kterých se bude pohledovost betonu posuzovat,
  • statik dodá návrh nosné konstrukce,
  • stavební firma musí pro pohledový beton vybrat dodavatele bednění, který je schopen dodat bednění s požadovanými parametry a výrobce betonu, který výrobu zvládne z hlediska vstupních materiálů i z hlediska kontroly produkce; stavební firma musí rovněž zabezpečit správné uložení a ošetřování betonu.
Detail povrchů pohledového betonu (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Detail povrchů pohledového betonu (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Architekt a projektant

Při návrhu betonu se v současnosti obvykle vychází z požadavku projektanta, který definuje požadavek na třídu betonu. Někdy stanoví další významné parametry, které určují vlastnosti betonu z pohledu výsledného produktu (vlastnosti zatvrdlého betonu – vodotěsnost, odolnost proti působení chemických rozmrazovacích látek, obrusnost), málokdy z pohledu technologie výstavby betonové konstrukce (konzistenci, dobu zpracovatelnosti, rychlost náběhu pevnosti, požadavky na vývoj hydratačního tepla, požadavky na ošetřování betonu ad.). Téměř nikdy se projektant nezabývá vzhledem povrchu betonu. Přitom již v této době je nutné, pro sjednocení představ všech zúčastněných, určit velikost a strukturu bednících prvků, vyřešit jejich spoje, hrany a umístění kotvících prvků. Určit kvalitu nebedněných ploch. Pokud bude beton barevný, je nutné určit jeho odstín. Pro posuzování výsledných pohledových betonů je potřeba dohody o vzdálenostech, ze kterých budou povrchy posuzovány. Nejvhodnější pro tyto účely je vyrobit referenční plochu cca 2 m2.

Statik

Problém u pohledových betonů nastává zejména při nedostatečné krycí vrstvě výztuže a při extrémně vyztužených konstrukcích.

Celkové uspořádání výztuže by mělo umožnit zasunutí hadice čerpadla a hrušky vibrátoru, pokud není SCC (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Celkové uspořádání výztuže by mělo umožnit zasunutí hadice čerpadla a hrušky vibrátoru, pokud není SCC (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Celkové uspořádání výztuže by mělo umožnit zasunutí hadice čerpadla a hrušky vibrátoru, pokud není SCC (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Otisk nevhodně umístěné distanční podložky výztuže na výsledném povrchu (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Bednění

Pro konstrukci z pohledového betonu je nutné zpracovat výkres skladby bednění s uspořádáním prken nebo desek na bednícím plášti. Součástí výkresu musí být řešení spár, umístění spínacích tyčí, řešení hran a rohů. 

Na výslednou kvalitu povrchu betonu má zásadní vliv použité bednění, zejména jeho těsnost, čistota, výběr a aplikace separačního prostředku. Kvalita betonu závisí na materiálu bednění. Savé povrchy bednících desek dávají odolnější betony, ale opakovaným použitím se savý účinek bednění ztrácí. Před prvním použitím by prkna měla být natřena cementovým mlékem a po zaschnutí vykartáčována. Pro pohledové betony se obvykle používají nesavé nebo slabě savé pláště bednění, která dávají hladké světlé povrchy, ale s větším rizikem drobných pórů a různě barevných a lesklých ploch. 

Bednění pro pohledový beton (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Bednění pro pohledový beton (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Často zanedbávaná údržba povrchů bednicích dílců na našich stavbách (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Často zanedbávaná údržba povrchů bednicích dílců na našich stavbách (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Srovnání povrchu betonu po použití očištěného a neočištěného povrchu bednění (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Srovnání povrchu betonu po použití očištěného a neočištěného povrchu bednění (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Separační prostředek nesmí způsobit poškození povrchu betonu a zároveň musí umožnit lehké oddělení betonu od bednění. Separátoru se musí nanášet jen tenká vrstva, která nesmí stékat nebo vytvářet louže. Pro pohledové betony je vhodnější použití separátorů na bázi rozpouštědel a nanášení separátoru v dostatečném časovém předstihu před betonáží.

Porovnání povrchů betonu po použití různých separačních prostředků (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Porovnání povrchů betonu po použití různých separačních prostředků (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Barevné skvrny po použití nevhodného separačního prostředku (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Barevné skvrny po použití nevhodného separačního prostředku (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Návrh bednění musí respektovat vlastnosti konkrétního čerstvého betonu. Pro samozhutnitelné betony platí vyšší požadavky na těsnost bednění i pro návrh jeho únosnosti. Některé samozhutnitelné betony se chovají téměř jako kapaliny a bednění je nutné dimenzovat skoro na plný hydrostatický tlak. Velikost tlaku na bednění je nejvíce ovlivněna rychlostí a způsobem ukládání betonu.

Vady vzniklé netěsností bednění (foto: (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Vady vzniklé netěsností bednění (foto: (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Vady vzniklé netěsností bednění (foto: (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Nejčastější příčinou rozdílné kvality povrchu je střídavé použití starých a nových bednících dílců a netěsnosti ve spojích mezi dílci.

Detail těsnícího pásku (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Výroba betonu

Obecně lze říct, že pro úspěšnou realizaci pohledového betonu je nutné použít kvalitnější beton, tj. min. C25/30.

Materiály

Běžně se v praxi setkáváme s anomáliemi v čerstvém i zatvrdlém betonu vznikajícími při opakované výrobě standardních betonů, kdy dochází k různým výkyvům v pevnostech betonů, ke změnám tuhnutí betonů a ke změnám obsahu vzduchu v provzdušněných betonech. U vstupních surovin se předpokládá, že odpovídají všem požadavkům norem. Rozptyl vlastností vstupních surovin v povolených mezích ovlivňuje zejména betony definovaných vlastností a speciálně pohledové, samozhutnitelné nebo vysokohodnotné betony. Dnešní beton se skládá z pěti vzájemně se ovlivňujících základních složek.

Kamenivo – křivka zrnitosti použitého kameniva a podíl jemných zrn do 0,25 mm významnou měrou ovlivňují chování betonu. Nízký podíl zrn do 0,25 mm zvyšuje pevnost betonu a omezuje smrštění. Tento beton je ale náchylný ke krvácení, není soudržný a pohledový beton z něj lze vyrobit jen za cenu přidání příměsí. Obsah jemných podílů do 0,25 mm by se měl u pohledových betonů pohybovat okolo 500 kg/​​m3.

Cement – odchylky ve vlastnostech cementů běžný odběratel není schopen zjistit a není schopen ani získat informace o vlastnostech, které ovlivňují spolupůsobení cementu a přísad. Při současných velkých objemech betonářských prací se stává problémem i horký cement, který negativně ovlivňuje změny konzistence a počátek tuhnutí betonu, zejména v letním období. Úbytek vody odparem mění vodní součinitel, a tím i barevnost betonu.

Voda – snížení obsahu záměsové vody snižuje porozitu betonu, a tím lze zvýšit jeho pevnost a hutnost. Při velmi nízkém obsahu záměsové vody je ale nutné beton dobře ošetřovat, aby ve vnitřním průřezu nedocházelo k tzv. samovysychání a k rozvoji velmi jemných mikrotrhlinek.

Přísady – dnešní moderní plastifikátory na bázi polykarboxylátů a polyoxyetylénu zabraňují vzájemnému nalepování částic cementu na sebe jednak elektrostatickým odpuzováním a jednak vytváří fyzickou bariéru okolo povrchu zrn. Jejich použitím lze vyrábět betony od tradičních B 20 až po vysokohodnotné C100/115, včetně betonů pohledových, samozhutnitelných, s minimální ztrátou zpracovatelnosti, „vylepšujeme“ doby tuhnutí, odstraňujeme problémy segregace a bleedingu. Široký sortiment používaných materiálů na trhu dává možnost velkého výběru, ale nedostatek informací o kompatibilitě produktů s různými cementy vede často k nežádoucím jevům. Na účinnost přísad má zásadní vliv jemnost mletí cementu (velikost měrného povrchu) a jeho mineralogické složení (zejména obsah C3A, CaSO4) a minerály strusky a popílků. Betony při použití polykarboxylátových přísad reagují citlivěji na množství záměsové vody, obecně se hůře provzdušňují a vlivem delší přepravy u nich může docházet ke změnám obsahu vzduchu.

Příměsi – nejčastěji využívané příměsi, které výrazně proměňují technologické a výsledné parametry betonu, jsou na bázi popílku, strusky, kamenné moučky a mikrosiliky. Zejména pro popílky platí, že rozptyl vstupních vlastností zásadně ovlivňuje chování čerstvého betonu a trvanlivost betonu v konstrukci. Přirozenou barvou betonu je šedá v mnoha odstínech. Malá část betonů se dnes probarvuje práškovými pigmenty. Udržení stálé barevnosti betonu závisí zejména na přesném dodržení vodního součinitele a na konstantním podílu jemných částic v kamenivu.

Výroba

Doba míchání ovlivňuje kvalitu betonu a rovněž teploty vstupních surovin mají vliv na konzistenci betonu a její změnu v čase. Pro zjištění okamžité konzistence je nutný konzistoměr v míchacím jádře a výhodné jsou i funkční sondy vlhkostí v kamenivech. V podmínkách transportbetonu, kde se neustále mění vstupní suroviny vzhledem k velké spotřebě materiálů a neustálým novým dodávkám, je stejnoměrnost výroby velmi náročný, obtížně zvládnutelný proces.

Doprava

U nedostatečně zhomogenizovaných směsí v míchacím jádře betonárny se u některých superplastifikátorů polykarboxylátové báze projevuje změna konzistence a pohyblivosti betonu vlivem dopravy (ze sednutí kužele 150 až 200 mm na sednutí kužele až 250 mm). Obdobně u těchto směsí dochází vlivem dopravy (v závislosti na rychlosti otáčení bubnu) ke zvýšení obsahu vzduchu v provzdušněných betonech.

Ukládání

Beton je nutné ukládat tak, aby se netvořila hnízda a nedošlo k jeho rozmíšení. Na místo určení musí být ukládán plynule a nesmí volně padat z výšky vyšší než 1,5 m. Obvykle se beton vibruje ponornými vibrátory, přičemž se vibrátor nesmí dotýkat výztuže ani bednění. Vibruje se rovnoměrně po vrstvách a hruška vibrátoru se vytahuje pomalu a kolmo k povrchu. Pokud je vibrátor vytažen příliš rychle nebo je beton převibrován, zůstávají v něm drobné vzduchové póry. Jednotlivé na sebe ukládané vrstvy betonu je nutné vzájemně provibrovat, ale nesmí se zhutňovat již tuhnoucí beton. Náběh pevnosti i rychlost tuhnutí jsou závislé na teplotě a navržený beton musí pokrýt různé podmínky při dopravě a betonáži, tj. vysoké i nízké teploty. Osvědčilo se zjišťování počátku a doby tuhnutí speciálních betonů v různých teplotních režimech. Tyto doby jsou získány pomocí zkoušky tuhnutí betonu dle ČSN 73 1332 (zkouška penetračního odporu na cementové maltě), určují rychlost betonáží a omezují vznik tzv. neplánovaných pracovních spár.

Hnízda způsobená nedostatečným zhutněním (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Hnízda způsobená nedostatečným zhutněním (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
Nevhodně provedená sanace povrchu (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Ošetřování

Ideálem je dlouhodobé vlhčení. K poškození povrchu betonu může dojít i jen dočasným krátkodobým vysušením a opětovným namočením. Nejchoulostivější jsou konstrukce s malou tloušťkou a velkou povrchovou plochou. U masivních konstrukcí není vhodné konstrukce kropit. Nebezpečná není vlastní teplota betonu, ale teplotní spád mezi horkým jádrem a ochlazovaným povrchem. Z tohoto důvodu je dobré konstrukce zateplit a odstraňování izolací dobře zvažovat. K nejlepšímu ošetřování pohledových betonů patří zakrytí fóliemi.

Ošetřování betonu zakrytím folií (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)
ytím folií (foto: Milada Mazurová, TBG Metrostav a.s.)

Závěr

Při mimořádně pečlivé přípravě, při odpovědné spolupráci autora projektu, stavby, výroby je možné dát dohromady mnoho protichůdných požadavků na beton. Současné možnosti volby složek, míchání, dopravy a ukládání směsi, jejího hutnění a ošetřování umožňují vyrábět náročné pohledové konstrukce. Přesto není proveditelná betonová konstrukce ve zcela jednotné barvě s dokonale rovnoměrnou strukturou pórů a plochy absolutně bez pórů. Podmínkou kvalitního výsledku je mimořádná péče věnovaná všem činnostem a do detailu plněné předepsané postupy. Největším nebezpečím je selhání lidského faktoru. Je nutné sledovat nejen technické parametry, ale též organizaci práce a kontrolu činností od přípravy, přes stavbu a betonárnu až po ošetřování. Pro pohledové betony platí stejné pravidlo jako pro většinu speciálních betonů: Dozor po celou dobu realizace.

Zabezpečení pohledového betonu před poškozením během pokračující výstavby (foto: Milada Mazurová, a.s.)