Seděl jsem nedávno na neskonale zdlouhavé poradě. Tělo se po čase začalo bránit nudě tím, že se pustilo do konfliktu s židlí. Marně jsem hledal společensky ještě přijatelnou polohu, v níž by netlačila. Abych nenápadně zabavil alespoň ducha, neboť na obvyklou četbu či kreslení na mne bylo příliš vidět, začal jsem sestavovat žebříček míst, kde bych právě teď nejraději seděl a kochal se. Nesouviselo to jen s pohodlím těla, v naší kultuře to tak funguje: Estetický požitek bývá optimalizován nejen v objektu vnímání, ale také v jeho podmínkách. Není důležité jen čím se kocháme, ale také odkud se kocháme. Kocháme se obvykle pohodlně usazeni, aby nepohodlí těla nerušilo rozkoše smyslů.
Pokračování článku je dostupné po bezplatné registraci.
