Po dlouhé nemoci zemřel architekt Vlado Milunić, bylo mu 81 let. Českému rozhlasu to potvrdila jeho rodina. Milunićovou nejslavnější stavbou je Tančící dům na pražském Rašínově nábřeží, za který dostal několik ocenění. V 90. letech taky zrekonstruoval Dům U Zlatého prstenu v Praze. Milunić navíc pracoval i jako pedagog na ČVUT, kde v šedesátých letech vystudoval architekturu.
Vlado Milunić (3. března 1941, Záhřeb, Jugoslávie) byl český architekt, designér a urbanista chorvatského původu. Jeho rodiče, oba lékaři, se na konci 40. let vraceli z dvouleté stáže v USA a při mezipřistání v Praze zůstali v Československu jako političtí emigranti. Zavčas se totiž dozvěděli o jedné z právě probíhajících Titových politických čistek. Milunić směl až po dlouhém desetiletém odloučení s třemi sestrami vycestovat z Opatije, kde žili s babičkou, za rodiči do Prahy. Bylo to 24. října 1956 letadlem Bělehrad – Praha, které mělo mít mezipřistání v Budapešti. Zavčas se v letadle dozvěděli, že v Budapešti vypukla maďarská revoluce a letadlo na poslední chvíli mezipřistání zrušilo a přistálo až v Praze.
Studoval na Fakultě architektury ČVUT v Praze(1960 – 1966). Do roku 1969 byl na stáži v Paříži, kde vystřídal asi deset kanceláří. Po návratu do Československa od roku 1969 spolupracoval na sociálních stavbách více než dvacet let s Janem Línkem, se kterým začínal v projekční kanceláři Karla Pragera, odkud po několika letech odešli (jako i jiné osobnosti, s kterými architekt Prager nevycházel). Po sametové revoluci v roce 1990 založil vlastní Studio VM (Volné myšlenky).
Spolu s Frankem O. Gehrym je autorem Tančícího domu (Ginger and Fred) na Rašínově nábřeží v Praze. V zahraničí je často uváděn Gehry jako jediný autor, občas i Milunić jako lokální architekt, výjimečně jako spoluautor.
Byl členem ČKA, OA, Spolku Mánes, poroty Ekofilmu a studentské soutěže Xella, pedagogem na ČVUT. Pro volební období 2010 – 2013 byl Vlado Milunič zvolen za člena představenstva České komory architektů.
K jeho dalším nejznámějším realizacím patří areál Hvězda na Petřinách (2000), dále svobodárna sester v Praze na Proseku (1974 – 1985), denní stacionář pro handicapované děti v Českých Budějovicích — Čtyřech Dvorech (1990 – 1993), dům U Prstenu v Ungeltu v Praze 1 a řada rodinných domů.
zdroj: Wikipedia
