Hooverova přehrada

Ve své době největší přehrada na světě!

Dne 29. května roku 1935 skončily betonáže na Hooverově přehradě. Jejich zahájení 6. června 1933 odstartovalo dvouletý maraton, při kterém bylo, do v té době největší přehrady světa, použito 3 364 000 m3 betonu, více než 5 mil barelů Portlandského cementu a 20 430 t výztuže. Přehrada byla betonována po blocích ve svislých pásech, které měly proměnlivou plochu od 2,3 m2 u paty hráze po 5,6 m2 u její koruny. Jednotlivé bloky byly propojeny spoji ve vodorovném i svislém směru pomocí zámků jako „obří Lego“. Rychlost betonáže byla v každém bloku omezena maximální výškou 1,5 m za 72 hod.

Následně byl beton ochlazován vodou pomocí soustavy ocelových trubek vložených do betonu. Trubky měly průměr 1 palce a celkovou délku 950 km. Voda byla míchána s ledem dodávaným ledárnou vybudovanou pouze k tomuto účelu. Její výkon byl 1 000 t ledu/​24 hod. Chlazení bylo ukončeno v březnu 1935. Některé odhady hovoří o tom, že v případě nechlazení by beton v tomto objemu chladl 125 let. Trhliny vzniklé vlivem smršťování byly vyplněny řídkou cementovou maltou pro dokonalé zmonolitnění celé konstrukce hráze. Všechny práce proběhly v době, kdy pojmy jako samozhutnitelný beton nebo čerpaný beton ještě čekaly na své zrození. Rovněž legislativa ve formě technických norem a předpisů byla z dnešního pohledu v plenkách.

Zajímavé je, že stavbu, která se realizovala v době vysoké nezaměstnanosti v důsledku celosvětové hospodářské krize, schválil kongres již v roce 1928, tedy před Velkou krizí. To bylo zřejmě jejím štěstím. Je otázkou spekulací, kdy a jak by bylo toto mimořádné dílo postaveno, pokud by rozhodnutí kongresu mělo přijít později. 

Hooverova přehrada
6/2020 Inženýrské stavby | 15. 12. 2020 | Stavební konstrukce

Rekonstrukce vodního díla Klabava v Plzeňském kraji

Rekonstrukce vodního díla Klabava, které se nachází v Plzeňském kraji, zajistila bezpečné převádění povodňových průtoků spolu se zvýšením retenční kapacity nádrže. Betonářské práce popsané v tomto článku tvořily významnou část celé výstavby.
6/2020 Inženýrské stavby | 15. 12. 2020 | Architekti a architektura

Inženýrské stavby v tvorbě architekta Souto de Moury

Na portugalského architekta Eduarda Souto de Mouru se většinou pohlíží jako na Sizova žáka, jeho dlouholetého spolupracovníka a pokračovatele. Avšak ani po více než čtyřicetileté spolupráci se Moura nejenže nestal Sizovým mladším dvojníkem, ale vytvořil si vlastní styl vycháze...