V úterý 10. října 2023 nás ve věku 90 let opustil docent Zdeněk Bažant.
Doc. Zdeněk Bažant se narodil 29. září 1933. Vystudoval reálné gymnázium v Brně a v roce 1956 absolvoval na Vysoké škole stavitelství v Brně obor betonových a zděných staveb. Poté pracoval jako stavbyvedoucí v podniku Průmyslové stavby Gottwaldov (věnoval se zde např. výstavbě rozvodny Sokolnice, podniku Obnova Kanice aj.). Z tohoto období je nejvýznamnější jeho působení na stavbě televizního vysílače Brno-Kojál na Drahanské vrchovině, ve své době s 322 m nejvyšší stavby ČR.
Od začátku 60. let působil jako odborný asistent na Katedře stavební mechaniky Fakulty stavební VUT v Brně. V průběhu 60. let obhájil disertační práci a rozpracoval svoji práci habilitační. Kromě běžné výuky působil také v postgraduálních kurzech, vedl studenty při studijních pobytech v tehdejší NDR a plně se zapojil do kultivace akademického prostředí ve svém okolí.
Po srpnu 1968 se odvážil kritizovat vstup cizích vojsk do naší země. V době, kdy odvaha nebyla laciná, byl za tuto svoji aktivitu potrestán zákazem akademického působení a v průběhu 70. let byl donucen odejít do vysokoškolského projekčního ústavu ÚGP Brno, kde působil až do listopadových dní 1989 jako vedoucí projektant a specialista pro betonové a zděné konstrukce. Z tohoto období lze připomenout jeho výrazný podíl na projektu tzv. druhé stavby Fakulty strojní VUT v Brně v ulici Pod Palackého vrchem, rekonstrukci a sanaci hradu Veveří a návrh řady dalších monolitických a prefabrikovaných konstrukcí pozemních staveb.
V roce 1990 byl doc. Zdeněk Bažant rehabilitován, obhájil habilitační práci a nastoupil na Ústav betonových a zděných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně pod tehdejším vedoucím prof. Zdeňkem Šmerdou. V té době byl rovněž jmenován znalcem pro obor stavebnictví. Byl autorizovaným inženýrem v oboru statika a dynamika staveb a členem zkušební komise ČKAIT (zkušební místo Brno) pro obor statika a dynamika.
Od začátku 90. let jsme jako o generaci mladší kolegové zaznamenávali jeho blahodárné působení na Ústavu betonových a zděných konstrukcí, které se projevovalo v mnoha směrech – příkladnou metodickou výukou, tvorbou učebních textů a skript, publikační činností či aktivním zapojením se do doplňkové hospodářské činnosti, jež bylo téměř vždy spojeno s vývojem a aplikací nových postupů. Snad žádný absolvent betonového stavitelství na VUT se neobešel bez jeho skript pro plošné konstrukce, nádrže a zásobníky, pro montované konstrukce a pro zesilování konstrukcí.
Podílel se na vývoji řady nových postupů v oblasti pozemních staveb, průmyslových staveb i památek – vzpomeňme zde zejména využití předpětí pro sanaci zdiva, které mnohokrát navrhl a aplikoval ve spolupráci s doc. Ladislavem Klusáčkem.
Doc. Zdeněk Bažant byl neuvěřitelně aktivní v působení na své mladší kolegy. Utvrzoval je v pohledu na život a působení akademika, jehož přirozenou součástí musí být kromě výuky také vědecká a výzkumná činnost, vývoj a náležitá publikační aktivita.
V době svého aktivního působení na ústavu, které trvalo až do roku 2019, se podílel na řešení desítek projektů a posudků, z nichž můžeme jmenovat alespoň stabilizaci a zesílení komplexu radničních budov ve Vyškově na konci 90. let, stabilizaci nakloněné radniční věže ve Vyškově, zesílení střešních vazníků v areálu firmy Schott Lanškroun atd. Významně se podílel na posilování spolupráce s ostatními ústavy naší školy, zejména s kolegy z Ústavu geotechniky a z Ústavu stavebního zkušebnictví.
S výsledky svých prací aktivně vystupoval kromě tuzemských odborných konferencí také na konferencích ve skotském Edinburghu, v Londýně, ve Florencii a v německém Esslingenu.
Za svoji dlouholetou činnost pro stavební fakultu byl při příležitosti 120. výročí založení Fakulty stavební VUT v Brně oceněn pamětní medailí, byl též držitelem ceny Karla Hollana za celoživotní přínos oboru stavebního zkušebnictví (pozn.: Na úvodní fotografii je doc. Bažant při přednášce na sympoziu Sanace v roce 2016 poté, co obdržel zmiňovanou Cenu Karla Hollana (cena má podobu řádu s miniaturním HM sázecím deformetrem, patentem doc. Hollana).
Ve vzpomínkách máme doc. Zdeňka Bažanta také z doby, kdy působil jako emeritní pracovník a při mnohačetných diskusích lze říci i dovzdělával své o jednu až dvě generace mladší kolegy díky své zálibě v historii a filozofii.
Zdeňku, zůstáváš v našich srdcích a myslích, všichni na tebe budeme vzpomínat s úctou.
