K XXXV

Investor Sebre, pro kterého jsme v posledních letech navrhli polyfunkční administrativní budovu DRN na Národní třídě v Praze (2018) (více v mimořádném čísle Betonu 2019 – pozn. red.) a rekonstrukci komplexu paláce Špork v Hybernské ulici (2019) (více v Betonu 5/2018 – pozn. red.), tentokrát přišel se zadáním bytového domu s vyšším standardem bydlení v pulzující městské čtvrti. Počátky návrhu vedou poměrně hluboko v čase, neboť nejstarší skici blízké výsledné podobě vznikaly již v roce 2012. 

Osmipodlažní dům s třemi podzemními patry garáží pracuje jak s nedávnou historií Holešovic, tak s její současnou podobou. Z původně průmyslové čtvrti se totiž během bezmála dvaceti let stala vyhledávaná lokalita. Holešovice jsou dnes synonymem trendy životního stylu ve městě, a to především díky dlouhému nábřeží řeky, množství zeleně, bezpočtu kaváren, restaurací, divadel, známé tržnici i hojně zastoupenému současnému umění a designu. 

Ničivé povodně z roku 2002 poznamenaly podobu řady pražských čtvrtí, Holešovice nevyjímaje. V jejich důsledku muselo dojít k demolici (mimo jiné) dvou bytových domů na rohu ulice Přístavní a rušné holešovické tepny Komunardů, nedaleko zastávky veřejné dopravy Dělnická. Tato exponovaná nárožní parcela se stala místem pro návrh našeho nového domu. 

Navrhli jsme městský bytový dům s trochu nezvyklým, převýšeným dvoupodlažním parterem, jenž na nároží mírně ustupuje a vytváří tak krytý prostor pro nástup do domu i pro náhodné kolemjdoucí, komerčním subjektům zároveň nabízí místo pro malou expanzi ven v letní sezóně. Nároží je akcentováno „věží“, která celému domu dodává nezaměnitelný charakter navazující na historické archetypy a u nárožního bytu slouží k výstupu na vlastní střešní terasu. Nárožní věž je v úrovni parteru podepírána skupinou štíhlých, nepravidelně nakloněných ocelových sloupů. 

Dům je organizován kolem středového vertikálního jádra se schodištěm a výtahem, na které navazuje geometricky neurčitý, nepravidelný tvar společné chodby. V domě se nachází 41 půdorysně atypicky řešených bytů, z nichž mnohé svým majitelům nabízí ozeleněné balkony a terasy, které důležitým způsobem dotváří charakter domu, proměnný v ročních obdobích. Zeleň se pne také po fasádě a pilířích a zjemňuje tak celkově drsný, industriální výraz budovy. 

Plochu uličních fasád člení stěnové pilíře nepravidelné geometrie. Na pilíře byla do úrovně 2. NP nanesena stříkaná probarvená betonová směs s jen hrubým urovnáním líce, čímž vznikly zajímavé nahodilé reliéfy připomínající rostlé skály. Od 3. NP výše jsou pilíře opláštěny rezavým obkladem z vlnitého cortenového plechu s nerovnoměrným trojúhelným spárořezem. Jednotlivá podlaží jsou na fasádě zvýrazněna pohledovými pásy z pozinkovaného plechu, který jako stuha obíhá i balkony a terasy, podél nichž má na sobě navařené nerovnoměrně rozmístěné pozinkované roxorové pruty plnící funkci zábradlí. Na prosklené části fasády s okny navazují shadowboxy v okenních rámech, jež dotváří pohledově nepřerušený pás zasklení. 

S industriálním odkazem Holešovic návazně pracujeme i v interiéru formou přiznaných konstrukčních stavebních materiálů, u nichž necháváme vyniknout jejich přirozenou krásu, kterou je škoda zakrývat nebo uměle „vylepšovat“. I zde se výrazně uplatňuje pohledový beton. V případě vnitřních chodeb se jedná o konstrukční prvek ozvláštněný samotnou geometrií stěn a lokálně doplněný světlou lazurou podporující prostorový efekt konstrukce i odrazivost světla. 

Středové schodiště je ve všech úrovních doprovázeno trojúhelným bočním světlíkem ústícím na střechu, kterým i do hloubky dispozice dopadá denní světlo. Prefabrikovaná schodišťová ramena jsou uložena na monolitické podesty a mezipodesty. Ty jsou z boku vynášeny stěnou vylehčenou zazubeným tvarem, což umožňuje větší prostorové propojení schodiště a chodby. Zábradelní madla jsou tvořena žebírkovou betonářskou výztuží, přičemž průběžné středové je „plovoucí“, zavěšené na vypínacích lanech jemné ocelové sítě procházející vertikálně všemi patry mezi schodišťovými rameny i po obvodu trojúhelného světlíku. Tato síť zajišťuje zábranu proti pádu a zároveň umožňuje zajímavé průhledy mezi schodištěm a společnou bytovou chodbou i mezi jednotlivými podlažími. 

Podlaha společných prostor je tvořena broušeným tmavě pigmentovaným betonem. Dilatace nebyly předem provedeny a trhliny přirozeně vzniklé dotvarováním byly následně zaplněny barevným epoxidem. 

Cihlové příčky v suterénu a společných prostorách domu jsou neomítané, pouze přetřené zelenou barvou prostupující pak v různých tónech celým interiérem společných prostor, přičemž barevná škála má svoji logiku – čím hlouběji (níže) se daná konstrukce nachází, tím tmavší zelený tón nese. Pod střechou jsou tóny již velmi světlé, jakoby prozářené slunečním jasem. Stejná logika se projevuje i na barevnosti štíhlých pásů omítky na dvorní fasádě a také na (zatím) exponovaném slepém severním štítu na hranici s nižším sousedem. 

Zelená se uplatňuje také na domovní grafice, kterou přímo pro projekt navrhla Alice Fialová. Každé podlaží má přímo na beton namalovánu velkou číslici v nově navrženém fontu a po domě jsou rozmístěny zvláštní piktogramy infografiky. 

Také dveře do bytů jsou provedeny v signální zelené barvě se zrcadlící identifikační grafikou. Všechny dveře na projektu jsou pak osazeny klikami Rocksor (autorský návrh ve spolupráci s českým výrobcem M&T). 

V interiérech bytů jsou topná tělesa z ocelových (bezbarvě lakovaných) vinutých trubek, další z řady odkazů na průmyslové objekty, doplněna velmi kvalitními přírodními materiály, ať už se jedná o dřevěné podlahy z olejovaného dubu, či travertinové obklady a dlažby v koupelnách. 

Parter, který slouží jako komerční showroom s kancelářským zázemím, zaujímá dvě nejnižší podlaží. Ta jsou uvnitř propojena vlastním velkorysým schodištěm sbíhavého půdorysu. Stupně schodiště, stejně jako celá plocha podlahy přízemí, jsou ze světlého teraca, které pomáhá dovést přirozené světlo poměrně hluboko do dispozice. Ze showroomu lze v přízemí vstoupit také do vnitrobloku, kde se nachází pobytová zahrada lemovaná terasou a v zeleni „poházenými“ odpočivnými platformami s nízkým sezením. Součástí zahrady je schodiště, tentokrát dřevěné, přesně kopírující betonové vnitřní. Skleněná plocha fasády tak tvoří pomyslnou rovinu zrcadlení. Toto schodiště nabízí přímé spojení zahrady s druhým podlažím showroomu. 

Výkop stavební jámy byl prováděn v navážkách (GT1), povodňových hlínách (GT2), slabě hlinitém písku (GT3) a štěrkopísku (GT4), přičemž štěrkopískové náplavy jsou hodnoceny jako zeminy vhodné pro využití do zpětných zásypů. 

Stavební jáma má tvar přibližně písmene L s půdorysnými rozměry velikosti zhruba 34,4 × 33,9 m, s výkusem v jihozápadním rohu pozemku stavby. Základová spára kopíruje výškově členěnou základovou desku. Základová spára je postupně odstupňovaná na kótách ‑8,130 m (180,47 m n. m.), ‑9,600 m, ‑10,370 m a ‑10,800 m. Hlavní instalační šachta má základovou spáru na úrovni ‑10,970 m a výtahová šachta ‑11,050 m (177,55 m n. m.). V místě pilot po obvodu objektu jsou základové spáry snížené o 300 mm. 

Pažení stavební jámy bylo koncipováno jako vodotěsná pažicí konstrukce. Zajištění stavební jámy bylo řešeno kombinací několika technologií. Na straně směrem do ulic Komunardů a Přístavní a směrem do vnitrobloku byla stavební jáma pažena záporovým pažením kotveným v závislosti na hloubce v jedné a ve dvou úrovních. Použity byly ocelové profily IPE 400 v osových vzdálenostech 1,9 až 2,2 m. Zápory byly v zadní linii těsněny zpevňující a těsnicí clonou z tryskové injektáže. 

Stávající objekty č. p. 1039 a 1221 bezprostředně sousedící se stavební jámou byly podchyceny pilíři tryskové injektáže průměru 1 800 mm. Stěny tryskové injektáže byly kotveny v jedné až dvou úrovních. Přesahující část tryskové injektáže byla odbourána a zastříkána stříkaným betonem. 

Objekt je založen na železobetonové monolitické desce podporované vrtanými pilotami průměru 750, 900 a 1 200 mm. Hlavy pilot jsou umístěny v úrovni spodní hrany základové desky. 

V podzemních podlažích a v 1. a 2. NP je sloupový konstrukční systém v kombinaci se ztužujícím schodišťovým jádrem a obvodovými stěnami. Obvodové suterénní stěny z vodostavebního betonu s krystalizační příměsí Xypex mají tloušťku 300 mm, vnitřní stěny 200 a 220 mm. Vnitřní sloupové pilíře v suterénu mají obdélníkový průřez 400 × 800 až 1 000 mm. Obvodové stěny nadzemních podlaží mají tloušťku 200 až 300 mm, vnitřní sloupy nadzemních podlaží mají průřez kruhový o průměru 250 až 500 mm, případně obdélníkový 500 × 200 mm. Vnitřní stěny nadzemních podlaží mají tloušťku 200 až 300 mm. Ve 3. až 6. NP je konstrukční systém stěnový, v  7. a 8. NP kombinovaný. 

Suterénní stropní desky jsou navrženy se zesílením v místě sloupů, v 1. PP s přechodovými trámy mezi výškovými odskoky desek, tloušťky se pohybují od 220 do 260 mm, v zesíleních až 450 mm. Šikmá deska nad sjezdovou rampou vynášející část dvorní fasády je ztužena trámem, který se na spodním líci desky projevuje trojúhelným podélným profilem sestupujícím pod líc desky 700 mm. V nadzemních podlažích jsou stropní desky tloušťky 220 až 260 mm, lokálně s obvodovým zesílením na 360 mm a také zesílením v místě sloupů (300 až 400 mm). V parteru při hlavním vstupu do objektu jsou navrženy šikmé venkovní ocelobetonové sloupy 273 × 16 mm z oceli S355. 

Konstrukce stavby je řešena jako jeden samostatný dilatační celek. 

V budově je navrženo hlavní dvouramenné schodiště přístupné ze společných prostor domu, dále dvouramenné přímé v podzemí, široké jednoramenné schodiště v komerčním prostoru a dvě točitá schodiště v rámci dvojúrovňových bytů v  7. a 8. NP. 

Hlavní schodiště objektu u výtahové šachty (v prostoru CHÚC) je železobetonové prefabrikované, uložené na ozuby železobetonových monolitických podest a mezipodest. V místě uložení je vložen prvek pro přerušení kročejového hluku. Schodišťová ramena jsou od stěn odsazena o 30 mm, mezera mezi rameny je 80 mm. Mezipodesty jsou v nadzemních patrech provedeny do vylamovací výztuže a ze strany k chodbě jsou vyneseny do trojúhelníkových stěn. 

Vedlejší přímé dvouramenné schodiště ve 3. a 2. PP je také železobetonové prefabrikované a je uloženo na železobetonové monolitické podesty a mezipodesty na ozuby s vložením prvků akustické izolace pro odhlučnění. V prostoru skladu na úrovni 3. PP (prostor pod schodištěm jako samostatný požární úsek) jsou prefabrikovaná ramena požárně dotěsněna k monolitickým železobetonovým konstrukcím. 

Široké schodiště v komerčním prostoru se nachází nad sjezdem do podzemního parkingu, jehož šikmá stropní deska tvoří podkladní nosnou konstrukci pro samotné schodiště, které je monolitické a opatřené povrchovou nášlapnou vrstvou z teraca. Celá skladba je vylehčena ztraceným bedněním vyplňujícím prostor rozdílu spádu schodiště a desky nad rampou. 

Všechna schodiště jsou opatřena madly zhotovenými z betonářské žebírkové výztuže, jež je precizně kovářsky zpracována. Jako povrchová úprava schodišťových stupňů železobetonových schodišť je provedeno zavoskování splňující požadavky protiskluznosti. Hrany stupňů jsou zkoseny 5/5 mm. 

V objektu je jeden osobní výtah zajišťující bezbariérový přístup do všech pater. Výtah je řešen jako bezstrojovnový, lanový, má nosnost 1 000 kg s pohonem v šachtě a má rychlost 1,75 m/​​s. Konstrukce výtahové šachty je tzv. dvouplášťová. Šachtu výtahu tvoří oddilatovaná samostatná železobetonová konstrukce tloušťky 200 mm. Stropní konstrukce výtahové šachty je tloušťky 200 mm. Výtahová šachta je v místě základové desky propojena s konstrukcí objektu. V úrovni stropních desek je do dilatace vložen tuhý akusticky izolační elastický materiál. Do mezery mezi stěnou výtahu a stěnou objektu je pro pružné oddělení vložena vrstva minerální kročejové izolace tloušťky 50 mm. Izolace je chráněna proti zatečení betonu PE fólií. Technologie výtahu (pojezdy, pohon atd.) je pružně uložena tak, aby byly dodrženy hygienické předpisy a aby bylo zamezeno přenášení vibrací do konstrukce. Šachetní dveře u výtahů mají požární odolnost EW 15/DP1 a jsou přisazeny k otvoru ve stěně, která má zkosené ostění vytvořené bedněním z nehraněných kartáčovaných prken dle výtvarného zadání architekta. 

V objektu je několik typů střešního pláště, přičemž základním typem je jednoplášťová střecha s klasickou skladbou vrstev. Vyspádování ploch v minimálním sklonu 2 % je ze spádových klínů EPS a je vedeno do dvojice vyhřívaných střešních vpustí s ochrannými koši, které jsou pod stropní deskou napojeny na vnitřní páteřní rozvod. 

Na nosné železobetonové stropní konstrukci je parozábrana z modifikovaného asfaltového pásu s hliníkovou vložkou, která v průběhu výstavby sloužila jako provizorní hydroizolace, a tepelně izolační vrstva z EPS sloužící zároveň jako spádová vrstva, která je chráněna netkanou textilií z polypropylenu a foliovou hydroizolační vrstvou z PVC‑P. 

V místě ozelenění střechy je navíc vrstva netkané textilie z polypropylenu, drenážní a hydroakumulační vrstva nopové fólie, na níž je uložena další netkaná textilie z polypropylenu. Na tomto souvrství se nachází vegetační vrstva. 

Z požadavku PBŘ je pod dřevěnými terasami násyp praného říčního kameniva frakce 16 – 32 mm v tloušťce minimálně 50 mm. V místě rozčlenění terasy je pás betonové dlažby šířky 1,5 m pro přerušení souvislé dřevěné plochy. 

U teras bytů v 3. až 7. NP je skladba střechy shodná, rozdíl je pouze v nahrazení EPS izolace za minerální vatu na základě požadavku PBŘ. 

Odvod dešťové vody je zajištěn na nárožních terasách a terasách v 7. NP. Voda je pomocí žlabů při obvodu terasy svedena do svislých dešťových svodů, které jsou skryté v zateplení skladby obvodové stěny přilehlých betonových „skal“ a v rámci 2. NP prochází podhledem do šachet uvnitř budovy. 

Terasy jsou řešeny jako bezatikové. V čele teras jsou do železobetonové nosné desky kotveny zábradelní prvky plechových pozinkovaných obkladů s navařenými roxorovými pruty. 

U vybraných balkonů byla ze statických důvodů zesílena železobetonová deska, výškový rozdíl byl kompenzován v rámci skladeb střech v tepelné izolaci – lokálně s výškovými odskoky horní hrany tepelné izolace jako podkladu hydroizolační PVC fólie. 

Lokálně konstrukce teras a balkonů navazují na předsazené fasádní prvky – „skály“ – pomocí konstrukcí z tenkých železobetonových desek nebo zámečnických rámových konstrukcí s povrchovým obkladem z cortenu, které jsou samostatným dilatačním celkem a v místech kontaktu konstrukcí jsou napojeny s volností dilatačních pohybů jednotlivých materiálů (jedná se především o vytažení a krytí hydroizolace). 

Odvod vody ze střešní konstrukce v úrovni 8. NP je zajištěn vždy dvojicemi vyhřívaných střešních vpustí (s ochrannými koši nebo systémovými šachticemi v zeleni). Vpusti jsou v rámci tepelné izolace střešní skladby svedeny a napojeny do svislých dešťových svodů v instalačních šachtách. 

V rámci střešní skladby je pod vrst­vami izolace skryto lokální zesílení stropní desky i železobetonová atika. Okraje střechy jsou řešeny s „nulovou“ atikou. Ta je tepelně izolována a přes nosnou podložku je do ní kotvena konstrukce zábradelních prvků s roxorovými pruty, místy včetně cortenových obkladů. 

Na střeše jsou i vířivky mající samostatný železobetonový základ, který je uložený na desce vibroizolace a roznášecí železobetonové desce. 

Na střeše je extenzivní zeleň, která nevyžaduje častou pravidelnou péči. Pro čistění vpustí je vždy v její blízkostí umístěn kotvicí bezpečnostní systém. 

Ve vnitrobloku je na střeše rampy vedoucí do suterénu do podzemních garáží intenzivní zelená střecha ve spádu 16 %. Spád vrstev je zajištěn vlastním spádem nosné železobetonové stropní konstrukce. Na nosné železobetonové stropní konstrukci je provedena hydroizolace z dvojice modifikovaných asfaltových pásů, sloužících jako hlavní hydroizolace. Na ní je tepelně izolační vrstva z desek pěnového polystyrenu s uzavřenou strukturou XPS, s ochrannou textilií a strukturovanou vodoakumulační a drenážní rohoží. Na nich je rea­lizován protiskluzový systém tvořený podélnými a příčnými nosníky, na které je nasypán extenzivní substrát. Zatravněná, ozeleněná vrstva střešní skladby plynule přechází z konstrukce na pozemek. 

V místě napojení na opěrnou zeď při střešní konstrukci vjezdové rampy je napojení hlavní hydroizolace řešeno tak, aby umožňovalo dilataci samostatných konstrukcí. Hlavní hydroizolace je standardně vytažena na železobetonové konstrukce nad upravený terén, v místě opěrné stěny do úrovně terénu. 

Při vstupu do objektu pod nárožní věží je nad částí suterénu jednoplášťová střecha s obráceným pořadím vrstev, povrchově řešená jako chodník s kamennou mozaikovou dlažbou. Při hlavním vstupu je prostor lokálně doplněný plochami pro vegetaci. 

Spád v minimálním sklonu 2 % zajišťuje na nosné železobetonové stropní konstrukci vrstva betonové mazaniny, krytá dvojicí modifikovaných asfaltových pásů, sloužících jako hlavní hydroizolace. Na nich je provedena tepelně izolační vrstva z desek pěnového polystyrenu s uzavřenou strukturou XPS, chráněná netkanou geotextilií z polypropylenu. Do potřebné výšky byl doplněn hutněný zásyp, na kterém byla realizována skladba nové venkovní komunikace, nebo vegetační vrstva zeleně. 

Hlavní hydroizolace je opět vytažena na železobetonové konstrukce nad upravený terén. V místě napojení na zeď 1. PP je hydroizolace po obvodu v šířce 0,5 m navařena přímo na vodostavební beton. 

V místě, kde jsou na vodostavební beton uloženy sendvičové konstrukce „skály“, je hydroizolace řešena lokálně pomocí hydroizolační stěrky. 

V rámci výstavby objektu se realizační tým Hintonu musel „poprat“ s omezením staveniště pouze na vlastní pozemek objektu a a zábor části Přístavní ulice. Z tohoto důvodu byla velmi náročná logistika, zásobování a plánování dopravy materiálu, kdy všechno muselo být doručeno na stavbu v menším členění dodávek než obvykle a „just in time“, protože mimo vlastní plochu budovy, nebyly na staveništi žádné skladovací prostory. 

Dům Komunardů 35 (označovaný K XXXV) je bytovým domem, který se svým vzhledem vymyká obdobným projektům v blízkém okolí. Není prvoplánově vyestetizovaný, ale ani konfekční. Právě naopak, ohlíží se do historie – utvářením a artikulací městského prostoru, volbou materiálů a jejich lapidárním zpracováním –, ale současně i do budoucnosti – nepravidelnou, a přesto jasně čitelnou geometrií formy, vysokou mírou uplatnění zeleně i ak­tuálním technologickým vybavením. 

Přejme mu, aby byl příjemným osobitým společníkem všem svým obyvatelům i návštěvníkům dolních Holešovic.