100 let Kloknerova ústavu 

Budova v Praze-Dejvicích, kde dnes Kloknerův ústav sídlí (foto: archiv Kloknerova ústavu)

Kloknerův ústav patří bezesporu k jedněm z nejstarších vědecko-výzkumných pracovišť svého druhu v České republice a ve střední Evropě. V roce 2021 slaví své mimořádné jubileum, tedy 100leté výročí od svého založení.

Historie a 2. světová válka

Profesor František Klokner (foto: archiv Kloknerova ústavu) 

Historie Kloknerova ústavu se začala psát již v roce 1912, kdy profesorský sbor České vysoké školy technické podal oficiální návrh na zřízení svého stavebně inženýrského ústavu. Prvotní návrh na zřízení nebyl podpořen z důvodu nedostatku financí. Díky iniciativě Františka Kloknera se v roce 1918 plán na zřízení ústavu stal opět předmětem diskuzí a setkal se již s úspěchem – počátkem roku 1921 byl oficiálně zřízen Výzkumný ústav stavebně inženýrský. Prvním přednostou nebyl samozřejmě nikdo jiný než František Klokner. V prvních dvou desetiletích své existence měl ústav zázemí v dřevěném pavilonu na Karlově náměstí 14, který byl do Prahy přepraven z bývalého uprchlického tábora v Chocni. V prostorách pavilonu se podařilo velmi brzy vybudovat zkušebnu a šest pracoven a laboratoří, které byly sdílené s dalšími vysokoškolskými ústavy.

Od počátku existence ústavu vyvíjel František Klokner popularizační aktivity. Pod jeho záštitou se konaly propagační přednášky, publikovaly se odborné články v novinách a ke spolupráci se začaly oslovovat průmyslové společnosti z tehdejšího Československa. Díky podpoře strojírenských a stavebních firem se instituce začala stávat méně závislou na státních finančních prostředcích. Vzhledem ke sdíleným a stísněným prostorám dřevěného pavilonu přestaly být prostory dostačující. Ústav, díky své oblibě u průmyslových partnerů, stále více vzkvétal a zvyšoval své nároky na vybavení i na zaměstnance. Proto v roce 1926 vedení výzkumného ústavu předložilo návrh na zřízení nové a samostatné budovy, do které by se mohl ústav přestěhovat. K přesunu ústavu došlo v roce 1935. Nejsložitější na celé logistické operaci bylo především zajistit přesun velmi těžkých strojů. Ten se nakonec uskutečňoval v pozdních večerních hodinách za pomoci tří párů speditérských koní.

Přibližně pět let od přesunu do dejvického areálu přebírá vedení ústavu žák Františka Kloknera, Bedřich Hacar, který předtím působil jako zástupce přednosty. Jeho nástup do funkce mu neulehčoval fakt, že od roku 1939 byl ústav, stejně jako další součásti ČVUT, uzavřen a jeho prostory byly obsazeny jednotkami SS. Představitelé protektorátní strany si však brzy začali uvědomovat potenciál některých součástí vysokých škol, a proto byla v květnu 1940 činnost ústavu opět obnovena. Bohužel ani v tuto chvíli neměl ústav vyhráno. Prostory byly stále obývány německými vojáky, kteří odmítali místo opustit. Na místě zkušebny měly vzniknout garáže, a proto se uvažovalo o tom, že těžké zkušební stroje, které byly do ústavu složitě přemisťovány, vojáci rozřežou a vyhodí. K tomu naštěstí nedošlo. Poté co vojáci nakonec opustili veškeré prostory, Bedřich Hacar vyčíslil škody na zařízení ústavu. Částka činila přibližně půl milionu československých korun.

2. polovina 20. století

V poválečném období se ústav začal opět stavět plně na své nohy a uskutečňovat svou výzkumnou a zkušební činnost. Přednostou byl stále Bedřich Hacar. Existence ústavu ale i přesto nebyla zcela jistá. Snahou státu totiž bylo vytvořit stabilní organizované školství, vědu a výzkum, které by co nejvíce odpovídaly sovětskému vzoru. Ústav byl nakonec na pár let včleněn do nově vznikající Československé akademie věd, přesněji do instituce s názvem Ústav teoretické a aplikované mechaniky. Zejména ve stavebním výzkumu se však ukazovalo, že striktní institucionální oddělování teoretické a praktické části není žádoucí.

Rok 1963 můžeme označit za nejzlomovější v historii ústavu. Od tohoto roku se začínají psát dvojí dějiny původního Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních. Pracoviště bylo rozděleno na část teoretickou a oborově orientovanou. Pro Kloknerův ústav tato situace znamenala po deseti letech návrat pod pomyslná křídla ČVUT, kde byl včleněn pod Fakultu stavební, s čímž korespondoval i výběr dalších ředitelů. I přes veškeré organizační patálie, které ústav zasáhly, si získal mnoho pozornosti. Např. v roce 1958 získal tým pod vedením Miloše Petříka ocenění Grand Prix na světové výstavě Expo 58 za měřicí systém strunové tenzometrie pro velkoobjemová vodní díla.

Další z řady významných historických událostí byla zatěžovací zkouška Nuselského mostu. Pozoruhodný na celé akci byl především její průběh. Jako první se ústav účastnil statické zatěžovací zkoušky, která proběhla na hrubé stavbě na počátku roku 1970. Na most byly přivezeny tanky, které posloužily jako zatěžovací prvky. Tanky na most postupně najížděly v různých intervalech a v konečném součtu projely po mostě cca 600x. Druhá ústavem prováděná zkouška použila jako zatížení nákladní automobily naložené štěrkopískem a vagony metra naložené pytli s cementem.

Zatěžovací zkouška Nuselského mostu na počátku roku 1970 (foto: archiv Kloknerova ústavu) 

Od roku 1986 je ústav soudně-znaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví pro diagnostiku, analýzu poruch a zkoušky betonových, ocelových, dřevěných a zděných objektů a jejich částí, stavební mechaniku (deformace betonových a ocelových konstrukcí), vliv dynamických účinků na tyto konstrukce, ocelové a betonové konstrukce a využití plastických hmot ve stavebních konstrukcích.

Po roce 1989

Během sametové revoluce reagovalo ČVUT velmi rychle a pružně. Díky tomuto kroku byla v lednu 1990 zvolena Akademická rada ČVUT. Strukturální změny nastaly i v rámci ústavu. První polistopadový ředitel Pavel Novák si byl dobře vědom skutečnosti, že není vhodné spoléhat se pouze na státní finanční zdroje a je nutné se dobrat soběstačnosti hospodářskou činností. Veškeré změny probíhaly v pozadí debat o účelnosti a autonomii ústavu. Zvažovalo se např. i jeho úplné zrušení, k čemuž naštěstí nedošlo. S vidinou rozšířit spektrum hospodářské činnosti začal ústav od roku 1992 připravovat podklady pro získání akreditace, čemuž v začátcích bránila absence některých měřidel. I přes veškeré nesnáze však ústav v dubnu 1994 osvědčení o akreditaci získal.

V srpnu roku 2002 došlo v ČR k rozsáhlým povodním, které zasáhly značnou část Čech. Kvůli zátopové vodě, která vnikala do suterénních prostor a nižších podlaží budov, bylo mnoho staveb více či méně poškozeno. ČVUT na tuto situaci zareagovalo velmi rychle a nabídlo svou pomoc Magistrátu hl. m. Tým pod vedením ředitele Kloknerova ústavu Tomáše Klečky sestavil základní instrukce pro minimalizaci škod na konstrukcích zasažených vodou. Kloknerův ústav provedl během dvou měsíců přibližně 550 prohlídek staveb.

21. století

Začátky nového tisíciletí nebyly pro Kloknerův ústav snadné. Na jedné straně pracoviště vystupovalo jako společensky prospěšná instituce, na straně druhé se potýkalo s finančními potížemi spojenými zejména s poklesem množství přidělených účelových prostředků. Ředitel ústavu Tomáš Klečka musel proto provést rozsáhlou reorganizaci. Ústav navzdory špatné situaci dokázal pružně reagovat a zvýšil objem expertní činnosti a zkušebnictví, což ústavu pomohlo překlenout složité období.

V roce 2010 byl do funkce ředitele jmenován Jiří Kolísko, který na své pozici setrvává i v současnosti. Na starost má celkem čtyři výzkumná oddělení a oddělení hospodářsko-správní. V posledním desetiletí byly v ústavu řešeny více než čtyři desítky výzkumných projektů, přičemž nejvýznamnějšími projekty jsou např. Centrum excelence a Centrum kompetence. V neposlední řadě se ústav podílel na diagnostických a zatěžovacích zkouškách velkých pražských mostů (např. Libeňského mostu, Negrelliho viaduktu, Hlávkova mostu a dalších). V letech 2016 až 2018 se pracovníci významně podíleli na návrhu a realizaci unikátní obloukové skořepinové lávky z UHPC (ultra-high-performance concrete) přes Dřetovický potok ve Vrapicích u Kladna. Lávka byla oceněna v roce 2019 cenou Grand Prix architektů.

Od prvopočátků existence ústavu se jedná o pracoviště, kde je propojován výzkum a vývoj s praxí. Tomuto poslání se snaží ústav, v čele se svým ředitelem Jiřím Kolískem, dostát i v dnešní době. Ačkoliv je obor stavebnictví do značné míry konzervativní, do praxe se začleňují nové technologie, které využívají dříve nerealizovatelnou automatizaci a elektronizaci. Aby byli zaměstnanci schopni plnit nová zadání, je nutné držet s inovacemi krok. Mimo investování prostředků do moderního vybavení se Kloknerův ústav snaží motivovat mladé nadané pracovníky, kteří budou novou generací expertů ve stavebnictví. Již několik let se Kloknerův ústav zabývá výzkumem materiálu UHPC, což je velmi odolný a trvanlivý materiál. V posledních letech rezonuje téměř ve všech odvětvích environmentální hledisko, a proto se Kloknerův ústav snaží z tohoto pohledu hledat vhodná řešení pro úsporu zdrojů. Příkladem mohou být i aktivity zaměřené na rozvoj robotické fabrikace cementových kompozitů neboli 3D tisku, v němž může spočívat budoucnost výstavby nových budov.

  • 1912 František Klokner navrhl zřídit Výzkumný ústav hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT v Praze.
  • 1919 Návrh byl obnoven a schválen Ministerstvem školství a národní osvěty.
  • 1921 Ve stísněných prostorách dřevěného pavilonu univerzitního areálu na Karlově náměstí byla v září zahájena činnost Výzkumného ústavu hmot a konstrukcí stavebních pod vedením Františka Kloknera.
  • 1926 Vedení výzkumného ústavu předložilo návrh na zřízení nové samostatné budovy.
  • 1935 Ústav se stěhuje do nově zřízeného areálu ČVUT v Šolínově ulici v Dejvicích.
  • 1940 Novým přednostou ústavu se stává Bedřich Hacar, žák Františka Kloknera.
  • 1947 U příležitosti 75. narozenin Františka Kloknera byl ústav nazván Kloknerovým výzkumným a zkušebním ústavem hmot a konstrukcí stavebních při ČVUT v Praze ().
  • 1953 Vznikla Československá akademie věd.
  • 1958 Na světové výstavě Expo 58 získal tým z  vedený Ing. Milošem Petříkem ocenění Grand Prix za měřicí systém strunové tenzometrie pro velkoobjemová vodní díla.
  • 1963 Došlo k rozdělení ústavu na dvě části: Kloknerův ústav a Ústav technické a aplikované mechaniky AV ČR.
  • 1970 V listopadu byla na právě dokončeném Nuselském mostě provedena pracovníky první statická zatěžovací zkouška s pomocí 66 tanků z rakovnického tankového pluku.
  • 1970 Kloknerův ústav organizoval 6. mezinárodní kongres Fédération Internationale de la Précontrainte v Praze.
  • 1977 Byla schválena nová norma pro dynamický výpočet ČSN 73 0032 Výpočet stavebních konstrukcí zatížených dynamickými účinky strojů, na jejíž přípravě spolupracovali specialisté z .
  • 1986 Ústav je soudně-znaleckým pracovištěm v oboru stavebnictví pro diagnostiku, analýzu poruch a zkoušky betonových, ocelových, dřevěných a zděných objektů a jejich částí, stavební mechaniku (deformace betonových a ocelových konstrukcí), vliv dynamických účinků na tyto konstrukce, ocelové a betonové konstrukce a využití plastických hmot ve stavebních konstrukcích.
  • 1993 Při začíná pracovat akreditovaná Zkušební laboratoř Kloknerova ústavu ČIA č. 1061.
  • 2005 Při vzniklo Centrum technické normalizace, které se podílí na tvorbě ČSN a zavádění Eurokódů a ISO norem z oblasti spolehlivosti, rizik a zatížení stavebních konstrukcí.
  • 2015 V rámci projektu CZ.2.16/3.1.00/21543 vzniklo Chemicko-fyzikální laboratorní centrum Kloknerova ústavu.
  • 2021 100. výročí založení ústavu.

Autor

100 years of the Klokner institute

The Klokner Institute is undoubtedly one of the oldest scientific research institutes of its kind in the Czech Republic and Central Europe. In 2021 it celebrates its extraordinary jubilee, i.e. the 100th anniversary of its foundation.

3/2021 Mosty | 10. 9. 2021 | Aktuality

100 let Kloknerova ústavu 

Při příležitosti stého výročí založení Kloknerova ústavu v Praze vyšla publikace, která na 150 stranách mapuje historii, současnost i budoucí směřování této významné české vědecko-výzkumné instituce.
3/2021 Mosty | 10. 9. 2021 | Aktuality

3D tisk z betonu vyvíjený ve spolupráci Kloknerova ústavu a Liberecké Technické univerzity

Vědci z Českého vysokého učení v Praze a Technické univerzity v Liberci představili v létě v pražském Kloknerově ústavu ČVUT funkční zařízení pro 3D tisk z cementových směsí. Liberecká univerzita dodala do projektu tiskovou hlavu a testovací tiskové zařízení. Vyvíjí také robot...
3/2021 Mosty | 10. 9. 2021 | Sanace a rekonstrukce

Ohlédnutí generálního zhotovitele stavby za rekonstrukcí Negrelliho viaduktu v Praze

Negrelliho viadukt, jenž byl uveden do provozu 1. května 1850, patří mezi výjimečné stavby v samotném centru metropole. V příspěvku jsou popsány stavební činnosti, které proběhly v druhé polovině rekonstrukce tohoto unikátního železničního mostu, tj. v letech 2019 až 2020.