Hydratační teplo se uvolňuje v hydratačním procesu cementu po přidání vody. Velké množství tepla způsobuje v tuhnoucím betonu tepelné napětí, které může mít negativní vliv zejména na výslednou pevnost a trvanlivost konstrukce. Zvláště při betonování v zimním období a při betonování při vysokých teplotách je třeba brát v potaz uplatnění hydratačního tepla na teplotu betonu. Zejména u masivních betonových konstrukcí se snažíme vliv hydratačního tepla eliminovat.
Hydratační teplo v betonu se omezuje:
- použitím cementu s nižším vývojem hydratačního tepla:
použitím cementu s nižší vazností (lépe 32,5 než 42,5)
použitím cementu s nižším obsahem slínku (tedy lépe CEM III a CEM II/B než CEM I).
- přidáním přísad zpomalujících tuhnutí:
přísady zpomalující tuhnutí nesníží množství hydratačního tepla ale rozloží jeho uvolňování do delšího časového intervalu, čímž se sníží i účinky tohoto tepla
- přidáním latentně hydraulických příměsí:
přidáním latentně hydraulických příměsí do betonu se sníží potřebné množství cementu a tím i uvolněné hydratační teplo
- ochlazením konstrukce.