Karel Kolář se narodil v Protivanově na Drahanské vrchovině. Po absolvování střední školy v Boskovicích studoval v letech 1959 až 1964 na Vysoké škole chemicko-technologické v Pardubicích obor anorganická chemie. Během studia se velmi aktivně věnoval i atletice. Od roku 1965 působil na VŠCHT v Pardubicích na pozici odborného asistenta, kde se vedle pedagogické činnosti začal hlouběji věnovat i speciálním anorganickým materiálům a metodám strukturálního výzkumu. Po přestěhování do Prahy v roce 1971 začal působit v roli odborného pracovníka na Stavebním ústavu ČVUT v Praze, dnes Kloknerově ústavu. Od roku 1975 pak působil jako odborný asistent Katedry stavebních hmot Fakulty stavební ČVUT v Praze. V těchto letech praktická výuka stavebních hmot probíhala v historických prostorách ČVUT v Praze v Trojanově ulici, tzv. Trojance, nedaleko Karlova náměstí. V letech 1988 až 1990 byl nucen své působení na ČVUT přerušit a působil jako vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu pozemních staveb, s. p., a v Teplotechně Praha. Od roku 1991 opět působil na Fakultě stavební ČVUT v Praze v centrálních laboratořích, které se později transformovaly do dalších pracovišť. Od roku 1998 je akademickým pracovníkem Experimentálního centra Fakulty stavební ČVUT, kde působí doposud.
Ve svém profesním životě se už téměř 60 let věnuje chemii a technologii cementu a především vývoji nových typů modifikovaných rychlovazných cementů. Výzkum v oblasti bezsádrovcových cementů zahájil již na VŠCHT v Pardubicích, nicméně obhajoba kandidátské práce mu byla z politických důvodů umožněna až v roce 1984 na ČVUT v Praze, kde byl později, v roce 2002, jmenován docentem v oboru teorie materiálů a konstrukcí.
S jeho vědeckou prací je spojeno nejen velké množství národních i zahraničních patentů (USA, Kanada, Japonsko, Francie, Švédsko, SRN) a jiných výstupů, ale i četných praktických realizací. Během své dlouholeté činnosti byl řešitelem řady výzkumných úkolů, které se týkaly vývoje nových silikátových technologií určených pro extrémní podmínky. Mezi nejvýznamnější aplikace pak patří rychlovazné zálivky pro kotevní prvky JE Temelín a stříkaný drátkobeton pro podzemní zásobník plynu na Příbramsku, což, jak se dnes ukazuje, je také stavba strategického významu. Podílel se i na vývoji celé řady přísad používaných při výrobě betonu.
V dnešní době se intenzivně věnuje vývoji kompozitního materiálu pro kotvení kolejnic pražského metra, který by mohl být použit při výstavbě linky D. Zásadním způsobem zasáhl i do vývoje směsi pro 3D tisk betonu. Jeho současná pedagogická činnost se zaměřuje na výuku studentů doktorského studia v oblasti materiálového inženýrství. Velmi aktivní je při pořádání vzdělávacích akcí a konferencí, kde se hojně účastní odborných diskuzí.
Vedle formulace nových kompozitních materiálů se jeho vědecká činnost vždy orientovala i na trvanlivost betonu. V roce 2017 získal ocenění Významná osobnost působící v oblasti sanací a rekonstrukcí, které mu udělilo Sdružení pro sanace betonových konstrukcí. Za svou vědeckou i pedagogickou činnost se mu dostalo ocenění i v akademickém prostředí. Od roku 2012 je držitelem Medaile ČVUT a stříbrné medaile Fakulty stavební VUT v Brně. V roce 2020 obdržel i medaili Fakulty stavební ČVUT v Praze.
Celoživotní práce doc. Koláře je ve znamení otevřeného a přátelského přístupu, vlídného a skromného chování. Vedle jeho mimořádných znalostí a zkušeností je však třeba připomenout i další oblast, která k jeho osobnosti neodmyslitelně patří, a tou je hudba. Je vynikajícím kytaristou a již 50 let je aktivním členem sboru Čeští madrigalisté.
Karel Kolář je bezpochyby významná osobnost, která zanechala stopu ve výchově mnoha generací stavebních inženýrů a přispěla k rozvoji oboru technologie betonu. K významnému životnímu jubileu mu srdečně přejeme především pevné zdraví a neustálý přísun životní pohody a optimismu.
