Článek přináší informaci o kongresu fib 2022 v Oslu a přehled staveb, které získaly v roce 2022 ocenění pro vynikající betonové konstrukce udělované každé čtyři roky porotou složenou z prezidia fib a všech bývalých prezidentů fib.
Kongresy mezinárodní federace pro konstrukční beton fib (International Federation for Structural Concrete) se konají každé čtyři roky. Letošní kongres byl uspořádán ve dnech 13. až 16. června 2022 v norském Oslu. O víkendu před kongresem se tradičně konala jednání orgánů fib Technical Council a General Assembly. General Assembly kromě běžné každoroční organizační a finanční agendy také zvolilo nového prezidenta fib a jeho zástupce. Prezidentem se stal Stephen Foster z Austrálie s účinností od ledna 2023.
Velká část programu kongresu fib byla věnována dvěma zásadním tématům. Hlavním technickým tématem je dokončení nové vzorové normy Model Code 2020, která bude platit pro nové betonové konstrukce i pro jejich rekonstrukce. Záměrem fib Model Code 2020 je zabývat se efektivně nejen návrhem nových konstrukcí, ale také všemi činnostmi spojenými s celoživotní správou a péčí o stávající betonové konstrukce včetně posouzení spolehlivosti v provozu a intervencí k prodloužení životnosti těchto konstrukcí. Vzorová norma má být moderním praktickým dokumentem pro každodenní navrhování, který zohlední nové poznatky a materiály, a také referencí pro výzkumnou a vývojovou práci i odborné vzdělávání.
Druhým významným tématem kongresu byla reakce na celosvětové hnutí k uhlíkové neutralitě. Cement, který je základním materiálem pro beton, odpovídá za 8,5 % celosvětových emisí CO2. Po členech fib, dodavatelích, projektantech, stavebních firmách, investorech a výzkumnících se požaduje maximální úsilí řešit tento problém, který ovlivní život budoucích generací. Největší podíl na emisích CO2 má výroba cementu a oceli, ale podstatné jsou i další činnosti během celoživotního cyklu konstrukcí. Dosáhnout ve stavebnictví stavu s nulovými emisemi do roku 2050 je velmi komplikované zadání, ale je to klíčový úkol pro všechny. Příkladem nám mohou být římské klenbové stavby z prostého betonu s vulkanickým popelem, které stojí už 2 000 let.
Oceněné stavby v kategorii Budovy
V kategorii Budovy byly uděleny dvě hlavní ceny.
První hlavní cenu získal projekt Rever Holdings ve čtvrti Ryogoku v Tokiu. Společnost Rever Holdings se zabývá recyklací odpadu a k 100. výročí založení si nechala postavit nové sídlo. Budova organického tvaru symbolicky vyjadřuje, že mezi odpady a surovinami není žádná hranice, a nabízí moderní pracovní prostředí usnadňující interní komunikaci i propojení s okolím. Vnitřní atrium přivádí do kanceláří světlo a čerstvý vzduch. Využívají se recyklované materiály a technologie, které šetří energii. Projekt a stavba plně využily možnosti informačního modelování budovy v optimalizovaném procesu BIM.
| Investor | Rever Corporation |
| Projektant | Satoshi Kawamura & Naoto Kamoshita |
| Spolupráce | Ikuya Hanaoka, Toshiyuki Sato & Kazumasa Inoue |
| Zhotovitel | Takenaka Corporation |
Další hlavní cenu udělila porota Olympijskému stadionu v Helsinkách. Zde jde o přestavbu stadionu z roku 1938 s velkým podílem železobetonových konstrukcí. Nový stadion je navržen na větší kapacitu a zejména na zatížení větrem a sněhem, které působí na zaklenuté zastřešení s ocelovou konstrukcí. Doplněné prvky vyztužení zvýšily tuhost konstrukce a umožnily roznos zatížení na větší plochu. Úprava původních konstrukcí byla provedena pomocí tenké sanační vrstvy o tloušťce ~2 mm vyztužené uhlíkovými vlákny. Při revitalizaci zůstala zachována historická hodnota stadionu a zároveň byla zlepšena jeho funkčnost s ohledem na současné požadavky sportu a prodloužena jeho životnost o 100 let.
| Investor | Město Helsinki |
| Projektant | K2S a NRT architects, SWECO – návrh konstrukcí |
| Spolupráce | White Architekten, Wessel de Jonge, Finnish Heritage Agency |
| Zhotovitel | Skanska Talonrakennus Oy |
Zvláštní uznání v kategorii budov získaly kampus FHNW ve švýcarském Muttenzu, muzeum Chau Chak Wing v australském Sydney a sídlo společnosti BT v rumunské Kluži. Všechny tyto budovy se vyznačují minimálním zásahem do okolního městského prostředí, plně funkční vnitřní dispozicí, inovativním využitím betonových konstrukcí a snahou o vysokou trvanlivost a prodlouženou životnost.
Oceněné stavby v kategorii Inženýrské stavby
Vítězem této kategorie se stal most Rose Fitzgerald Kennedy (obr. 6) přes 300 m širokou řeku Barrow na obchvatu N25 města New Ross v Irsku. Od pobřeží moře k New Ross chybělo přemostění řeky v délce 30 km a celý proces od koncepčního návrhu po dokončení mostu zakázkou v systému PPP si vyžádal 20 let. Umístění trasy a projekt mostu musely splnit velmi náročné požadavky irských orgánů životního prostředí a říční navigace. Nakonec byl z mnoha alternativ realizován zavěšený most typu extradosed se třemi pylony, který se vyznačuje štíhlou nosnou konstrukcí, nízkými pylony a velmi plochými závěsy. Celková délka mostu je 887 m, hlavní pole mají rozpětí 230 m a nosná konstrukce z betonu C60/75 má výšku 3,5 m v hlavním poli, 8,5 m pod hlavním pylonem výšky 27 m a 6,5 m pod krajními pylony výšky 16 m. Štíhlé asymetrické uspořádání mostu je unikátní a estetické.
| Investor | Transport Infrastructure Ireland |
| Projektant | Mott MacDonald |
| Zhotovitel | BAM Ireland & Dragados UK Ireland |
V kategorii Inženýrské stavby udělila porota dvě zvláštní uznání. První z nich získal nový pobřežní viadukt na ostrově Réunion délky 5,4 km a šířky 29 m. Druhé zvláštní uznání získal letmo betonovaný most o hlavním rozpětí 210 m a šířky 35 m přes veslařský kanál na dálničním obchvatu D4 okolo Bratislavy (více o mostě v Betonu 3/2021 a 4/2020 – pozn. red.). Oba jednokomorové mosty mají extrémní šířku nosné konstrukce.
Další mimořádné uznání získal most Bessodani v Japonsku a most CarboLight v Německém muzeu vědy a techniky v Mnichově. Vysoká trvanlivost obou mostů je zajištěna speciální nekovovou výztuží. Místo běžné oceli je u mostu Bessodani jako předpínací výztuž použit aramid a beton obsahuje rozptýlená vlákna. Lehká lávka v mnichovském muzeu je vyztužena uhlíkovými vlákny a sítěmi.
Závěr
Oceněné konstrukce a mosty signalizují začátek nové éry v navrhování betonových konstrukcí. V roce 2020 EU a Japonsko deklarovaly svůj záměr dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Klíčovým trendem po pandemii covid-19 je reakce na změnu klimatu. Budou se prosazovat nízkouhlíková řešení zahrnující nejen materiály, ale také výstavbu, provoz, konzervaci a demolici. Klíčovými technologiemi pro nadcházející dobu jsou např. nízkouhlíkový beton, vláknobeton, prefabrikace, zrychlená výstavba, lehké konstrukce a vysoce odolné konstrukce.
I když jsou emise CO2 z betonu značné, beton je stále nezbytný materiál pro lidskou prosperitu. A ve struktuře fib jsou schopní lidé i technologie, které mají potenciál se s těmito novými požadavky postupně vypořádat.
