Šedesát let starý suchý lodní dok v dánském městě Helsingør opět ožil. Je srdcem Dánského národního námořního muzea, které je umístěno osm metrů pod hladinou moře. Spojením historického prvku s inovativním konceptem galerií tato rekonstrukce odráží dějinnou i současnou roli Dánska jako jedné z předních světových námořních velmocí.
| Investor | Město Helsingør, Dánské národní námořní muzeum |
| Architektonický návrh | Studio BIG (Bjarke Ingels Group) |
| Návrh expozic muzea | Kossmann.dejong |
| Inženýrská supervize | Ramboll Group A/S |
| Spolupráce | Freddy Madsen, KiBiSi |
| Realizace | 2008 až 2013 |
Nové Dánské národní námořní muzeum je postaveno ve městě Helsingør, pouhých 50 km na sever od hlavního města Kodaně. Na projekt a výstavbu byla vypsána veřejná soutěž v roce 2007 a jeho realizace byla dokončena již v říjnu roku 2013.
Lodní dok jako srdce muzea
Spíše než o pouhé vyplnění prázdného doku se dánské architektonické studio BIG (Bjarke Ingels Group) snažilo najít jeho nové využití tak, aby mohl sloužit jako veřejný prostor – neotřele protkán systémem mostů a schodišť zapuštěných do 60 let starých železobetonových stěn tvoří srdce nového muzea. Podzemní galerie jsou umístěny okolo doku ve dvoupatrových výstavních sálech a na obdélníkovém půdoryse jej lemují a zároveň z něho samotného tvoří ústřední bod – otevřenou venkovní plochu o celkové délce 150 m, kam mohou návštěvníci vstoupit a získat představu o skutečných rozměrech při výstavbě lodí a doslova „prožít“ prostor, kde se dříve lodě vyráběly.
Přístavní dok jsme obklopili muzejní expozicí, a tím zároveň zachovali jeho historický odkaz, neboť dok nyní tvoří společné nádvoří a přináší do srdce muzea zanořeného do země přirozené denní světlo.
„Plni respektu k hradu prince Hamleta jsme nechtěli narušovat výhled na něj, chtěli jsme s novým projektem zůstat ‚neviditelní‘, a proto v podzemí. Na druhou stranu muzeum ke svému životu návštěvníky potřebuje, a tak je žádoucí jeho výrazná vizuální přítomnost ve veřejném prostoru,“
„Navrhli jsme tedy dok jako jakousi ‚městskou propast‘, která umožnila otevřít interiéry muzea a zároveň nabídla obyvatelům Helsingøru nový veřejný prostor nacházející se v hloubce 8 m pod hladinou.“
Bjarke Ingels
zakladatel studia BIG
Založení stavby
Po odstranění zeminy okolo doku, ve které bylo nalezeno kolem tří stovek různých artefaktů zejména z 16. a 17. století, mezi kterými byly mince měn různých národů, kuřácké dýmky, části pistolí, kulek a jiných vojenských předmětů, bylo možné posoudit stav vnějších částí betonových základů. Bylo evidentní, že nejlepším řešením bude odstranit původní porušené betonové vrstvy a kolem stěn doku vybetonovat novou železobetonovou základovou desku. Při bližším průzkumu se však ukázalo, že by bylo pravděpodobně levnější celý starý dok strhnout a vybudovat konstrukci úplně novou. Na takovou radikální změnu koncepce však již bylo pozdě, a navíc stěny starého doku měly vzhledem k svému stáří a díky postupnému zvětrávání svou unikátní patinu, která vytvoří žádoucí kontrast k rafinovaným proskleným mostům.
„Z prostoru stavby v okolí doku byla vytěžena veškerá zemina a ve stěně doku byly na dvou místech proraženy otvory pro pojezd stavební techniky. To znamenalo, že se konstrukce stala nestabilní a nedokázala odolávat tlakům podzemní vody. Museli jsme proto na dno doku instalovat zemní kotvy.“
„V původním projektu byla stanovena hloubka kotev pouhých 12 m, což by ovšem znamenalo značné riziko, neboť v této hloubce vykazuje podloží značně nestabilní sedimenty a kotvy by musely být napínány každý rok. Proto jsme se rozhodli zabudovat kotvy do větší hloubky, až do vápencového podloží, které se nachází zhruba 40 m pod zemí. Definitivní hloubka byla stanovena po zatěžovací zkoušce prvních 16 kotev.“
Flemming Sørensen
inženýr ze společnosti Ramboll zodpovědný za bezpečné založení stavby
Pro bezpečné zajištění základové desky proti zemní vodě bylo nakonec instalováno 461 zemních kotev do hloubky 42 m. I po dokončení stavby zůstaly ve vnitřním prostoru doku zemní kotvy ponechány jako přiznané a kromě jasné ukázky použitého technického řešení slouží jako nezamýšlený architektonický prvek. Na výstavbu nové konstrukce byl použit vodonepropustný beton. Po dostavbě střechy muzea se celá konstrukce stala stabilní a její masivnost navíc zaručuje, že muzeum zůstane trvale suché.
Přemostění doku
Otevřený dok přemosťuje trojice mostů: v konstrukci centrálního mostu, který je součástí hlavní trasy na hrad Kromborg, je prosklené hlediště koncertního sálu, pod mostem přemosťujícím východní část doku je restaurace a v konstrukci třetího mostu ve tvaru písmene V, kterým se do muzea vchází, jsou další výstavní prostory. Každý z mostů je nezávislým architektonickým prvkem, jednoduchým a minimalistickým, ovšem jasně propojeným s dokem.
Mosty jsou zde také proto, aby bavily návštěvníky. Architektonický záměr i vlastní realizace se vydařily, neboť návštěvník postupně sestupující do muzea si začne díky jedinečným výhledům na okolí nad i pod zemí uvědomovat jednotu historie a současnosti, tenkou hranici mezi starou a novou skutečností.
Expozice muzea
Interiér byl navržen amsterodamským studiem Kossmann.dejong. Všechna podlaží, v nichž se nacházejí výstavní sály a posluchárny, učebny, kanceláře a kavárna, se velmi pozvolně svažují a vytvářejí vzrušující, až sochařsky umělecké prostory.
Při cestě muzeem se pozornému návštěvníkovi odvíjí před očima dlouhá a ušlechtilá historie dánské námořní plavby. Hlavním symbolem multimediální výstavy je cesta, která začíná představou všeobecné touhy po objevování vzdálených pobřeží a prožitku dobrodružství na moři. Návštěvníci jsou ve stálých expozicích vrženi do boje s oceánem, dozvědí se něco o dánské námořní flotile, o významných národních mořeplavcích, vyzkouší si pobyt v přístavu, mohou zažít roli kapitána v roce 1700 či sledovat cestu zboží až do regálů supermarketů. Návštěva muzea je obohacena instalací interaktivních prvků a edukativních her, nechybí zde filmové projekce s dramatickým zvukovým doprovodem apod. Díky různým pohledům na námořní průmysl jsou expozice přístupné širokému spektru návštěvníků.
Promyšlený detail na povrchu
KiBiSi studio navrhlo soubor laviček, které lemují muzeum na úrovni chodníku a slouží jako bariéra, aby z cesty nesjely přes okraj doku automobily, a zároveň nabízí kolemjdoucím možnost ke společnému odpočinku. Lavičky jsou vyrobeny ze žuly a jejich tvar je inspirován jednak úvaznými kůly pro lodě v přístavech a jednak morseovkou – na každého tak čeká výzva, aby rozluštil, jaká zpráva je v tečkách a čárkách ukryta.
Závěr
Vybudování podzemního námořního muzea „kolem“ původního starého suchého lodního doku je ukázkovým příkladem zdařilé proměny funkce prostoru z dřívější industriální na současnou sociální. Nové dánské muzeum o rozloze 6 000 m² se podílí na utváření unikátního historického kontextu města, neboť se nachází v blízkém sousedství jedné z nejdůležitějších budov Dánska – hradu Kronborg –, památky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO známé ze Shakespearovy hry Hamlet. Společně s třetí budovou, nově vybudovaným kulturním centrem Culture Yard, tvoří Kulturhavn Kronborg – kulturní a společenský prostor v Helsingøru.
„Pět let jsme pracovali na transformaci starého betonového doku v moderní muzeum. Betonový dok se stěnami tloušťky 1,5 m a dnem tloušťky 2,5 m byl obnažen a zrekonstruován na moderní muzeum. Starý dok je tak neústupný a zároveň tak křehký, naproti tomu nové mosty jsou tak lehké a elegantní… Výstavba muzea pod úrovní hladiny moře vyžadovala stavební techniky, které předtím nebyly v Dánsku použity. Ocelové mosty mohutných průřezů byly vyrobeny v šanghajských loděnicích a převezeny do Dánska na největších lodích, které kdy v Helsingøru kotvily. Ocelové části vážily až 115 t a na stavbu byly vyzdviženy dvěma největšími mobilními jeřáby v severní Evropě. Jsem velice hrdý na výslednou podobu muzea a na celý tým, který se o to zasloužil.“
David Zahle
Studio BIG
Muzeum získalo celou řadu mezinárodních ocenění, mezi jinými 2015 Luigi Michelleti Award – Special Commendation Award, RUM: Building of the Year Award 2015, RIBA Award 2014, ArchDaily: Building of the Year 2014, DETAIL Prize 2014, World Architecture Festival: Culture Award 2014, Architizer A+ Award 2014: Museums ad. a bylo nominováno na cenu EMYA 2015 a Mies van der Rohe 2015.
Nové Dánské národní námořní muzeum, které je veřejnosti otevřeno celoročně, slavnostně otevřela Její Výsost královna Margareta II. přestřižením pásky v neděli 5. října 2013.
Acknowledgement: Studio BIG (Bjarke Ingels Group), Maritime Museum of Denmark, Ramboll Group A/S
Bjarke Ingels
Bjarke Ingels
Dánský architekt, který definuje architekturu jako propojení umění s vědou s cílem zajistit, aby města a budovy v nich odpovídaly způsobu, jakým chceme žít svůj život. V roce 2005 založil studio BIG (Bjarke Ingels Group), což je skupina architektů, projektantů, urbanistů, krajinářských profesionálů, návrhářů interiérů a designerů, výzkumníků a vynálezců, která má pobočky v Kodani, New Yorku a Londýně. Studio je v současné době zapojeno do velkého množství projektů po celé Evropě, Severní Americe, Asii a na Středním východě. V roce 2018 obdržel Bjarke Ingels z rukou Jejího Veličenstva královny Margarety Rytířský kříž Danebrožského řádu. Vedle své architektonické praxe vyučuje na Harvard University, Yale University, Columbia University a Rice University a je čestným profesorem na Královské akademii umění v Kodani.
