Milan Holický se narodil v roce 1943 v Táboře. Základní a střední školu, tehdy integrovanou do tzv. jedenáctiletky, navštěvoval v Soběslavi. V letech 1960 až 1965 studoval na Fakultě stavební ČVUT v Praze, kde roku 1965 získal inženýrský titul s tzv. červeným diplomem a zvláštním oceněním za vědeckou úroveň diplomového projektu. Navazující postgraduální studium absolvoval na stavební fakultě kanadské University of Waterloo.
Od roku 1965 působí Milan Holický v Kloknerově (dříve Stavebním) ústavu ČVUT v Praze. Předmětem jeho vědeckého zájmu jsou spolehlivost a životnost stavebních konstrukcí, hodnocení rizik technických systémů, geometrická přesnost ve stavebnictví a aplikace pravděpodobnostních metod při navrhování. Významně se podílel na mezinárodních výzkumných projektech realizovaných organizacemi CIB, JCSS, RILEM, PIARC a IABSE. Neopomenutelné jsou zásluhy Milana Holického v české i mezinárodní standardizaci. Léta působil v technických komisích ISO TC 59 Building Production a TC 98 Bases for Design of Structures a v evropské komisi CEN TC 250 pro Eurokódy, ve které zastupuje ČR od roku 1991. Je jedním z autorů hlavního Eurokódu EN 1990 pro zásady navrhování konstrukcí. V projektových týmech pověřených tvorbou dalších Eurokódů výrazně ovlivnil také znění Eurokódů EN 1991 – 1‑5 (zatížení teplotou), EN 1991 – 3 (zatížení jeřábových drah) a norem ISO 13823 (obecné zásady navrhování konstrukcí na trvanlivost) a ISO 13824 (zásady hodnocení rizik stavebních konstrukcí). Koordinoval projektový tým pro technickou specifikaci CEN TC 250/TS 17440 pro hodnocení a zesilování existujících konstrukcí. Předsedá technické normalizační komisi TNK 38 pro spolehlivost a zatížení stavebních konstrukcí. V roce 2015 mu byla Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví udělena Cena Vladimíra Lista za mimořádný přínos české technické normalizaci.
Po celou dobu své kariéry působil Milan Holický i jako pedagog. Od roku 1966 přednášel aplikovanou statistiku, spolehlivost konstrukcí a hodnocení rizik na Fakultě stavební ČVUT, od roku 2002 pak teorii spolehlivosti nosných konstrukcí na Fakultě architektury. V roce 1992 mu byl udělen akademický titul docent, v roce 2002 titul profesor. Školil mnoho studentů doktorského studia v Kloknerově ústavu. Podílel se na realizaci českých i zahraničních seminářů pro odbornou veřejnost věnovaných implementaci Eurokódů do systémů národních norem. Vedl kurz přednášek na University of Stellenbosch v JAR, kde byl roku 2010 jmenován čestným profesorem, a na dalších zahraničních univerzitách. Vydal nespočet mezinárodně uznávaných, dosud citovaných publikací. Je členem edičních rad časopisů International Journal of Safety and Security Engineering a Reliability Engineering & System Safety. Spolupracoval na optimalizaci návrhu a hodnocení rizik systému silničních tunelů v Praze. V posledních letech se angažuje při hodnocení spolehlivosti staveb jaderných elektráren. Je soudním znalcem v oboru statiky, vad a poruch stavebních konstrukcí. Od roku 1991 vede Oddělení spolehlivosti konstrukcí Kloknerova ústavu, kde je zároveň zástupcem ředitele.
Jako skutečná renesanční bytost má Milan Holický vedle zájmů vědeckých také zájmy umělecké, zejména pak hudbu. Hrou na housle těšil po léta posluchače v chrámovém sboru a orchestru Cantores Pragensis v kostele sv. Jakuba v Praze a v komorním kvartetu HOPAKAJU při ČVUT. Je členem České hudební společnosti pro komorní hudbu a její americké obdoby Amateur Chamber Music Players.
Milan Holický je mimořádnou osobností. Vědeckým i akademickým působením na ČVUT a na dalších univerzitách v ČR i zahraničí i dlouholetým zapojením do výzkumu a tvorby národních i mezinárodních norem ovlivnil několik generací stavebních inženýrů a významně přispěl k zdokonalení metod navrhování nových i hodnocení existujících konstrukcí. K životnímu jubileu mu srdečně blahopřejeme a přejeme především pevné zdraví a spokojenost do dalších let.
