Masivní hrubě tesaný beton

Dynamika jejich bouřlivého vzniku je zachycena ve skalách, ztuhlých proudech lávy, roklích, stržích a kráterech ve stovkách forem, které lze najít ve vysušených údolích i pod bujnou vegetací. V reakci na ni zvolil atelier AmP pro své návrhy barevně strohé tvarově rozvolněné objemové kompozice, v nichž převládají tři materiály – beton, kámen a dřevo. Pohledový režný nebo hrubě kamenicky opracovaný beton působí v prudkém přímém slunci obzvláště efektně a jeho ukázněné kombinace s místním kamenem a dřevem dodávají stavbám i patřičný díl velkorysosti. Povrchy všech tří přírodních materiálů dobře snášejí vliv času a povětrnosti a jejich vzájemně provázané spolupůsobení se společným stárnutím stává ještě samozřejmější.

Semináře, konference a kongresy se staly mezinárodním obchodním produktem a nová centra vhodná pro jejich pořádání jsou budována po celém světě. Nejrychleji rostou ve vyhlášených turistických letoviscích s dobře zajištěnými podpůrnými službami.

Jedno z posledních Umělecké a kongresové centrum Magma stojí v rekreační letovisku Adeje na jihu Tenerife, na místě s krásným výhledem na okolní dynamickou hornatou krajinu a blízký oceán.

Forma a použité materiály reflektují okolí. Svislé i vodorovné prvky nosné konstrukce jsou na dnešní poměry nezvykle masivní, z režného nebo hrubě kamenicky opracovaného monolitického betonu. Drsný a nerovný betonový povrch se stopami po pneumatických kladivech připomíná hrubé povrchy okolních skal. Jeho šedo-okrové zbarvení způsobilo přidání vulkanického popele do betonové směsi. Naproti tomu měkké křivky zvlněné šedobílé monolitické betonové střechy jakoby sklouzávající z hmotné konstrukce odkazují na příjemné houpaní na hladině oceánu. Střechu tvoří vzájemně překrývající se obrovské pláty z vláknobetou, které připomínají vrstvení proudů lávy. Škvírami mezi nimi proniká dovnitř dostatek denního světla a vzduchu k zajištění přirozené ventilace.

Hlavní kongresový sál, který pojme až 3 000 účastníků jednání, může být podle aktuálních potřeb pořádané akce rozdělen na několik menších sálů. Centrum má i dostatek prostoru pro všechny podpůrné služby, restaurace, kavárny, šatny, toalety, administrativu ad.

Architektonický projekt Atletického stadionu na Tenerife je součástí komplexního programu. Stadion monumentálního rozměru a neobvyklého tvaru patří spíše do kategorie „veřejná infrastruktura“ než kategorie „budov“ a jako takový má mnohem větší dopad na své nejbližší i vzdálenější okolí. Vzhledem k tomu hledali architekti cestu, jak změkčit dopad nového areálu na okolí. Jejich cílem nebylo vytvořit nějakou centrální stavbu, ke které by se vše obracelo, ale právě naopak měla být navržena tak, aby splynula s okolím.

Stadion zapouští své kořeny do skály, z ní vyrůstá nad terén jako geologický útvar – sopečný kráter, jeho okraj je tvořen materiálem vykopaným z jeho středu. Neubírá městu místo, ale dává mu nový prostor.

Stadion je umístěn na mírně skloněné planině na okraji volně zastavěné městské periferie. Částečným zahloubením připomíná tradiční prostory klasických řeckých a římských divadel a amfiteátrů, jejichž stavitelé dokázali mistrně využít modelace přírodního terénu a tuto symbolickou podobnost dále rozvíjí další prvek – tribuny na svahu, zde umělého, pahorku. Linie rozdělující nové = umělé od původního = přírodního se tak stává nejasnou. Stojí zde proti sobě dvě činnosti zdánlivě nesourodé – vulkanická událost a splynutí umělého s přírodním.

Osm běžeckých drah, které obalují všechna další atletická sportoviště, je chráněno kolem dokola kamenným valem proměnné výšky a sklonu. Na zastřešené tribuně betonové nosné konstrukce najde místo 4000 diváků (2000 dalších může sedět na trávnících mezi dráhami a valem), v jejím zázemí jsou umístěny kavárna, toalety, knihovna, press centrum a administrativní prostory. V tribuně je však také víceúčelový prostor, který lze podle potřeby využít jako kryté rozcvičovací dráhy či gymnastickou halu, prostorné šatny a apartmenty pro ubytování padesáti sportovců.

Množství vytěženého kamene odpovídá objemu kameniva použitého do betonové konstrukce tribuny a k navršení ochranných kamenných valů kolem stadionu – stavba dle pravidel udržitelného rozvoje.

Podpůrnou konstrukci tribuny a jejího zastřešení tvoří sloupořadí. Betonová sloupořadí seskupená v seriích a jejich různých variacích jsou jedním z klíčových výtvarných prvků Atletického stadionu. Je to syntéza architektury a konstrukce, konstrukce a topografie, sekvence gigantických rukou a nohou, jež vztyčeny podpírají střechu, tribunu a přeneseně se vzpírají o okolní skály. Použitý beton, umělý kámen par excellence, je přiznaný materiál, jež zde metaforicky vyjadřuje přetváření přírody člověkem. Dodatečně předpínané nosníky relativně malých průřezů dávají konstrukci dynamiku, eleganci a geometrický řád. Konstrukční systém umožňuje také kontrolovat a řídit stav vnitřního prostředí, zejména teplotu a vlhkost (důležité při sportovních aktivitách). Přispívají k tomu malé vnitřní dvory, které slouží jako „kapsy“ k hromadění chladného čerstvého vzduchu. Teplotní rozdíl mezi vzduchem v nádvořích a na sluncem rozpalované střeše tribuny zajišťuje stálé proudění vzduchu vnitřní halou na tribunu.

Přírodní a umělé prvky jsou na stadionu v rovnovážném stavu, obě strany si však zachovávají svou vlastní identitu se všemi rozdíly.